Zprávy památkové péče 2013, 73(1):36-41
Národní památkový ústav, jeho poslání a (dosud nevyužitý) odborný potenciál
Národní památkový ústav si v letošním roce připomíná 10 let své existence. Článek se zabývá řízením metodických postupů státní památkové péče ve 20. století. Dokládá, že decentralizace odborné státní památkové péče, provedená v 50tých letech 20. století, znesnadnila metodické řízení praktických přístupů jednotlivých památkářů ke srovnatelným případům obnovy kulturních památek na území České republiky, rozkolísala je a v důsledku oslabila pozici odborných organizací. Vznik Národního památkového ústavu k 1. lednu 2003 byl motivován cílem vytvořit konzistentní infrastrukturu, která by zajišťovala jednotnou evidenci a dokumentaci památkového fondu České republiky, koordinovala jeho výzkum (včetně výzkumu potenciálu památkového fondu) a výsledky poznání by aplikovala metodickými výstupy, určenými jak pro metodické řízení praktických přístupů jednotlivých památkářů, tak pro rozvoj poznání zainteresované veřejnosti.
Tento cíl byl postupně naplňován koncepčními dokumenty Vlády České republiky, novelizací právních předpisů a nakonec rozhodnutím ministra kultury Pavla Dostála. Po 10 letech různých organizačních změn se ústav může plně věnovat činnostem, v nichž je nezastupitelný, tj. evidenci a dokumentaci památkového fondu a produkci a zejména aplikaci metodických materiálů.
Klíčová slova: Národní památkový ústav; koncepce; vize; metodika; Zdeněk Wirth
Zveřejněno: 1. březen 2013 Zobrazit citaci
PDF bude odemčeno 1.3.2063 |
