Zprávy památkové péče 2012, 72(3):176-181
Kostel sv. Prokopa a trinitářský klášter ve Štěnovicích
Budovu malého trinitářského kláštera s kostelem ve Štěnovicích nechala přestavět ze starší sýpky majitelka panství Štěnovice, hraběnka Terezie Pöttingová. Plán přestavby vznikl v roce 1747. Původně to mělo být další, komornější panské obydlí hraběnky (vedle zámečku ve Štěnovicích) s těsně připojeným menším kostelem sv. Prokopa. Stavba dokončená a vysvěcená v roce 1749 byla už krátce nato, v roce 1750, věnována malé komunitě řádu trinitářů. Ta sestávala ze tří kněží a jednoho laika. Měli žít v někdejším panském obydlí v patře budovy, v přízemí byla zřízena jedna školní třída a při ní byt učitele. Kostel už jako trinitářský (ač sloužil zároveň i veřejnosti a panstvu) byl znovu vysvěcen roku 1753. Josef II. malý klášter zrušil, místo něj tu byla pak zřízena lokálie (autonomní část farnosti Litice). V patře pak bydlel lokalista, škola v přízemí s bytem učitele trvala dále. Zprávy o opravách budovy v 19. století nasvědčují tomu, že budova nepodlehla žádné podstatnější přestavbě. Slohový rozbor budovy odhalil promyšlenou a jednotnou koncepci - ideovou i výtvarnou, s výtvarně nejkvalitnější částí, kterou zaujímá kostel. Zvláště jeho vnitřek jeví celou řadu markantních znaků osobního slohu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, od kompozice přes řadu detailů (i s jejich charakteristickými vazbami) až po dekor.
Klíčová slova: Štěnovice, Terezie z Pöttingu, trinitáři, klášter, kostel
Zveřejněno: 1. září 2012 Zobrazit citaci