Zprávy památkové péče 2012, 72(2):94-99
Problematika historických zahrad a parků v Pražské památkové rezervaci
Pražská památková rezervace (dále jen PPR), památka UNESCO, má ve svých hranicích historicky vysoký podíl zeleně. Na Malé Straně a Hradčanech je to vrch Petřín s převážně bývalými šlechtickými a klášterními zahradami a s komplexem zahrad v areálu Pražského hradu. Na Novém Městě se zachoval největší podíl zelených ploch původně klášterních v jižní části, na kterou navazují zahrady a parky Vyšehradu. Téměř všechny významné zahrady ať už církevní, palácové nebo měšťanské jsou zapsané kulturní památky nebo jsou součástí národních kulturních památek. Se změnou společenského zřízení v roce 1989 vzrostl tlak vlastníků nemovitostí a investorů na tržní využití majetku, což se v městská zástavbě projevilo zastavováním dvorů, zahrad a vnitrobloků a snižováním podílu zeleně na rostlém terénu. Dalším problémem jsou nároky na nepřiměřené využití zelených ploch demonstrované na příkladu parku na Karlově náměstí, kdy do přírodně krajinářské kompozice parku s historizujícím parterem měl být zahlouben nový centrální společenský prostor, podzemní prodejní prostory a vložena nová cestní síť.
Za posledních dvacet došlo na území PPR k mnoha revitalizacím a obnovám památek zahradního umění. K nejvýznamnějším patří obnova šesti palácových zahrad pod Pražským hradem, rekonstrukce barokní Vrtbovské zahrady, Valdštejnské zahrady, bloková obnova výsadeb ovocných stromů v Seminářské a Velké Strahovské zahradě a obnova zahrad a parků Vyšehradu.
Klíčová slova: Úbytek zeleně, rehabilitace, památka zahradního umění
Zveřejněno: 1. červen 2012 Zobrazit citaci