Zprávy památkové péče 2011, 71(2):116-120
Zjišťování pevností cihel plných pálených v historických stavbách
V historických stavbách byly pro nosné konstrukce používány pálené cihly plné vyzděné na maltu. Při opravách historických staveb a jejich následném statickém zajištění je třeba znát pevnostní charakteristiky materiálů zdiva. Pevnosti cihel plných lze zjišťovat jednak na vzorcích materiálů odebraných z konstrukcí, jednak s využitím nedestruktivních zkušebních metod. Při destruktivních zkouškách na vzorcích vyjmutých z konstrukce dochází k narušení konstrukce při odběru celých cihel, při zjišťování pevnosti na malých vzorcích vyjmutých ze zdiva (výřezy z cihel či jádrové vývrty o průměru 50 mm) je problém v tom, že neexistují dostatečně přesné přepočítací koeficienty pro přepočet pevnosti v tlaku zjištěné na malých vzorcích vyjmutých ze zdiva a pevností v tlaku celého výrobku. Pro zkoušení nedestruktivními metodami je třeba mít k dispozici kalibrační vztah mezi parametrem z nedestruktivního zkoušení a pevností. V objektech z cihelného zdiva v České republice jsou nejčastěji používány cihly plné o rozměrech 290 (305) x 140 (152) x 65 (76) mm. V článku jsou uvedeny pevnostní parametry cihel plných z období 1984-1944 a jsou prezentovány poznatky o využitelnosti nedestruktivních metod zkoušení - tvrdoměrných (Waitzmannův tvrdoměr, Schmidtův tvrdoměr typu L a LB, vrtačka TZUS) a dynamických (ultrazvuková impulsová metoda) pro zjišťování pevnosti v tlaku cihel plných.
Klíčová slova: cihly plné, nedestruktivní metody zkoušení, ultrazvuková impulsová metoda, pevnost v tlaku, tvrdoměr
Zveřejněno: 1. červen 2011 Zobrazit citaci
