PT Journal
AU Vicherkova, V
TI Slunce misto uhli. Pocatky solarni architektury v Ceskoslovensku
SO Zpravy pamatkove pece
PY 2019
BP 154
EP 159
VL 79
IS 2
DI 10.56112/zpp.2019.2.06
WP https://zpp.npu.cz/artkey/zpp-201902-0006.php
DE ekologie; architektura; solarni energetika; solarni architektura; povalecna architektura; 70-80. leta 20. stoleti; Ceskoslovensko
SN 12105538
AB Postupujici devastace zivotniho prostredi vlivem prumyslu, tezby a produkce energie v tepelnych elektrarnach prinesla v byvalem Ceskoslovensku, oproti zapadni Evrope ponekud opozdene, v 70. letech probuzeni prvnich ekologickych hnuti. Spolu s tim se zacaly zkoumat moznosti alternativnich zdroju energie, mj. tepelne energie slunecniho zareni. V polovine 70. let se u nas, stejne jako v zahranici, zacala vyvijet a pouzivat zarizeni solarnich tepelnych kolektoru pro ohrev uzitkove vody, zkousely se ale take technologie pro solarni vytapeni objektu. Spolu s tim vznikly prvni navrhy "solarni architektury", tedy staveb, jejichz forma vychazi vstric efektivnimu vyuziti tepelne energie Slunce. V obdobi pred rokem 1989 se podarilo realizovat pouze nektere projekty, jejichz vyber vyvoj solarni architektury v Ceskoslovensku dokresluje. Solarni architektura, stejne jako solarni energetika zustaly ovsem v rukach nemnoha nadsencu, ackoliv uspory energie i vyuziti slunecni energie byly predepsany planem statniho hospodarstvi pro sedmou petiletku (1981-1985).Navrhovanim staveb pro extremni prostredi se dlouhodobe zabyval severocesky Stavoprojekt Liberec (Sial), Atelier 2 pod vedenim Karla Hubacka. Bylo prirozene, ze snaha o autonomni objekty prinesla zajem i o energetickou nezavislost, a tedy i zajem o slunecni energetiku. Seznameni s koncepci danskeho nul-energi-huis inspirovalo Jiriho Suchomela k uprave rozpracovaneho projektu kulturniho domu pro Ceskou Lipu, a tato stavba se stala jednou z prvnich takovych realizaci u nas, i kdyz prvni projekty pochazely uz z pocatku 70. let.Vyuzitim slunecniho zareni pro ohrev vody i klimatizaci prostredi plaveckych bazenu se od pocatku 80. let zabyvali architekti Lukas Liesler a Eduard Schleger, zamestnani ve Sportprojektu. V ramci jednotneho stavebniho typu vypracovali rozpoznatelny architektonicky styl a rukopis, zalozeny na rozvijeni "solarniho tvaroslovi".Myslenka solarniho vytapeni byla samozrejme nejvic pritazliva ve spojeni s obytnymi domy. Pres radu projektu dokonce celych obytnych okrsku, s koncepci specialniho solarniho urbanismu, jez se objevila nezavisle hned u nekolika autoru (byli to napr. Michal Flasar v ramci VUVA, Jiri Suchomel z libereckeho Stavoprojektu, Jan a Irena Velkovi, pusobici "na volne noze"), realizace se dockaly pouze ojedinele stavby soukromych stavebniku, jako napr. originalni vlastni dum architekta Hrazdiry v Ostrate u Zlina. Dokladem neomezenych moznosti vyuziti solarni energetiky a architektonickeho tvaroslovi je modlitebna Husova sboru v Benesove od architekta Petra Kovare, ktera poukazuje i na to, ze uplatneni alternativnich zdroju energie zalezelo jen na vuli a zajmu investora, nebot technologie zustavaly stale spise ve sfere kutilstvi a nadsenectvi.Zaver clanku nastinuje mozne perspektivy alternativnich energetickych systemu ve vztahu k pamatkove peci.
ER