PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Mrvík, Vladimír Jakub
TI  - Gruntovní knihy jako pramen pro poznání charakteru a podoby lokální zástavby (nejen) na Českobrodsku
DP  - 2016 Jun 1
TA  - Zprávy památkové péče
PG  - 174--179
VI  - 76
IP  - 2
IS  - 12105538
AB  - Gruntovní knihy jsou cenným a v podstatě nenahraditelným pramenem především pro analýzu historického vývoje jednotlivých domů a dalších otázek historické topografie i pro analýzu sociálního či demografického obrazu zkoumané lokality. Zmíněný typ knih často obsahuje více než suché právní a finanční údaje, a to především ucelené popisy (tzv. šacuňky) objektů, které byly součástí disponované nemovitosti. Pro Českobrodsko (resp. bývalé Černokostelecké panství) a přilehlé oblasti můžeme takto rekonstruovat charakter a podobu lokální zástavby na přelomu 18. a 19. století komplexně pro celé vsi.Území, vymezené historickým soudním okresem Český Brod, bylo vždy velmi úrodné a v lidové architektuře ho lze charakterizovat jako území, kde se stavebně uplatňoval tzv. dům středního Polabí. Starší dům středního Polabí byl roubený. Roubené obvodové stěny polabského domu byly obvykle opatřeny protipožární a izolační vrstvou hliněné mazaniny, nanášenou z vnější strany ("dům v kožichu"). Na Českobrodsku se plně uplatňoval komorový typ domu. Druhý typ domu, tzv. chlévní typ domu, bychom na Českobrodsku podle výše zmíněných popisů usedlostí v pozemkových knihách kolem roku 1800 nalezli jen v několika málo případech (např. Žhery čp. 17) u nejnižší venkovské sociální vrstvy.Šacuňky vtělené do pozemkových knih nejsou cenným pramenem pouze pro poznání podoby a charakteru vesnické zástavby, ale i pro zástavbu v malých městech a městečkách agrárního a poloagrárního charakteru, neboť tento druh sídel v sobě spojuje jak problematiku topografie městské, tak i venkovské, a to v podstatě v celé jejich šíři. Jako konkrétní příklady v textu uvádím zjištěné šacuňky z 18. století pro město Kostelec nad Černými lesy, ležící historicky v českobrodském okresu, jak na okraji intravilánu, tak přímo na náměstí. Jasně dokládají zastoupení široké škály domovní zástavby v poloagrárních sídlech jak po stránce užitého stavebního materiálu, tak po stránce dispoziční - nacházíme zde běžně domy roubené, zděné (i jejich kombinaci), ale i s hrázděnými patry (ačkoliv se jednalo o etnicky čistě českou oblast), objekty klasického komorového uspořádání i jejich variace v podobě trojprostorového dvojtraktu.