PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Malina, Ondřej
TI  - LiDAR a hornická krajina. Terénní památky v novém světle
DP  - 2014 Jun 1
TA  - Zprávy památkové péče
PG  - 124--132
VI  - 74
IP  - 2
IS  - 12105538
AB  - V nedávné době dovedl narůstající zájem o hornickou kulturní krajinu několik památkových celků v Krušnohoří až k nominaci na seznam světového dědictví UNESCO. Ochrana a prezentace památek montánní činnosti se těžko obejde bez detailní znalosti terénního reliéfu a metoda leteckého laserového skenování (LLS) znamená zásadní přelom v jejich poznání.Přípěvek se na prvním místě věnuje kontextu metody v archeologii krajiny a nabízí paralelu s Velkou Británií. Dále je pozornost věnována základním druhům objektů a situací, které jsme schopni na digitálním modelu reliéfu rozlišit. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje získání jak dosud bezprecedentní znalosti jejich plošného rozsahu, tak i nový vhled do jejich typologické pestrosti. Znovu je tak třeba promýšlet pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost, případně definici pojmu hornická krajina.Báňská činnost se v minulosti odehrávala vždy s ohledem na konkrétní prostor. Jde o stejný povrch, na jakém se před ní, po jejím útlumu či současně s ní odehrávaly i jiné, například hospodářské aktivity. Vzájemný vztah různých druhů land-use je často obtížně uchopitelný, jejich případný kontakt však může být významným zdrojem poznání. Takové superpoziční situace je možné sledovat i díky datům LLS, ideálně v kombinaci s historickými mapovými podklady.Závěrem je uvedena úvaha o možnostech a limitech používaných dat. Technologie LLS ovlivňuje i metodiku práce s historickou krajinou a pro některé okruhy otázek a typy památek nepřináší mnoho nového. Čím větší je však zájem o komplexní pochopení všech procesů, které v historii formovaly povrch krajiny, tím větší přínos LiDAR nabízí.