Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

Jan Jehlík
Editorial


Zprávy památkové péče 2020/80, číslo: 1, str: 1
Rubrika: Editorial
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7622

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
do rukou se vám dostává další číslo Zpráv památkové péče, tentokrát ve své části In medias res zaměřené na téma urbanismu ve vztahu k památkové péči, jež otevírá celou řadu podnětných otázek z oblasti průniku těchto dvou disciplín.
Jak se dotýkat města a rozpoznat jeho kulturní hodnoty? Jak odlišit podstatné a nepodstatné v mnohovrstevnatém a dynamickém prostředí? Jak propojit měřítka artefaktů a objektů s měřítky osídlení, těžko uchopitelnými v jeho celistvosti? Všichni jsme zažili ten silný prožitek, když jsme se ocitli v zachovalém starobylém městě. Informace, že něco trvá staletí, ba tisíciletí, a je to petrifikované v půdorysu a stavební struktuře, je fascinující, stejně jako to, že chodíme, bydlíme, nakupujeme, pracujeme v prostoru a mnohdy i mezi objekty, kde chodili, bydleli, nakupovali a pracovali lidé například ve středověku. A přitom víme, že čas se nemůže zastavit, že život jde stále dál a nároky na chození, bydlení, nakupování a práci se radikálně mění. Takovým trendům nepřekáží zachování cenných skulptur či chrámů, právě naopak, těm téměř každý rád přizná právo na existenci v prostoru a paměti města, ať již z důvodu své kulturnosti, respektu k úřední ochraně nebo klidně i ze snobismu. Řada lidí přitom chápe památky především jako cenné solitéry, jako artefakty. To je však jen jeden aspekt. Tím druhým je kontext památek, jejich vztah k hmotné i nehmotné kultuře celku, ať již jako celek chápeme duchovní, sociální či materiální prostředí. Velkým tématem urbanismu je právě kontext, kontinuum časové i prostorové. Stejně tak je tématem urbanismu hledání konstitutivních „vzorců“ měst, jejich „genetických kódů“. Jaké prvky z každé vývojové vrstvy jsou stěžejní pro zachování paměti osídlení a současně pro udržení zdravého vývoje? Jak sebevědomě vstupovat do měst současným jazykem a neničit jejich genius loci?
Na tyto otázky hledá odpovědi v letošním roce končící pětiletý výzkum Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky, projekt programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), který zpracovává tým Českého vysokého učení technického v Praze a Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Klíč, který byl zvolen, je založen na stejném principu jako stavba dobrých měst: pomocí silné nosné ideje „organicky“ propojit různorodé části do jednoho sourodého celku. Onou idejí je důvěra ve standardní mapování měst ve smyslu nosiče strukturovaných informací, osnovy či kostry umožňující variabilitu a vitalitu tkání. Zde se jedná o založení stabilní a ve všech směrech kompatibilní stavby geografického informačního systému (GIS). V jejím rámci se proto může setkávat svébytný výzkum vytyčování středověkých měst s demografickými analýzami a expertními subjektivními metodami či s aplikacemi současných přístupů urbanistických i sociologických. To vše při vědomí hlavního cíle: budování co nejbohatší argumentace pro identifikování urbánně-památkových hodnot a pro formulování jejich atributů.
Některé přístupy k výše uvedeným tématům jsou představeny v tomto čísle. Věříme, že vás zaujmou a inspirují a že spolu s námi budete objevovat společnou krásu památkové péče a urbanismu.



Návrat zpět