Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

MIKEŠOVÁ Pavla
Restaurování štukové výzdoby v letohrádku Hvězda ve druhé polovině 19. vedené Pavlem Janákem a jeho předchůdci


Zprávy památkové péče 2019/78, číslo: 3, str: 351–364
Rubrika: Materiálie, studie
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7595

Letohrádek Hvězda v Praze na Bílé hoře se vždy těšil zájmu ze strany odborné veřejnosti. Doposud se uměnovědci a historici zabývali převážně jeho historií, renesanční štukovou výzdobou a otázkou autorství. Téma restaurování dochované štukové dekorace v přízemí letohrádku unikalo prozatím odborné pozornosti. Předkládaný článek se snaží na základě doposud nezveřejněných archiválií tuto část bádání o letohrádku více objasnit.
V úvodní kapitole je na záznamech z dobového tisku představena pohnutá historie letohrádku, který sloužil od roku 1780 jako sklad střelného prachu c. k. rakouské armády. Snahu o záchranu této památky a s tím spojené lepší objasnění její uměleckohistorické hodnoty vzbudilo v odborné veřejnosti zpřístupnění Hvězdy v roce 1866. Na obranu letohrádku, respektive zasazení se o definitivní odchod armády, vystoupili jak jednotlivci, respektive Josef Alexander Helfert (president c. k. Ústřední komise pro vyhledávání a zachování historických a uměleckých památek), Jan Erazim Vocel (konzervátor stavebních památek Prahy) nebo Cornelius Schäffner (tajemník Krasoumné jednoty), tak instituce jako Hlavní město Praha nebo Umělecká beseda. Ústřední komise se v této věci obrátila na pražského primátora dr. Klaudyho, Generální štáb v Praze, České místodržitelství, Ministerstvo války, Ministerstvo vnitra a předsedu vlády.
Odchod armády, který se uskutečnil v roce 1874, prohloubil badatelský zájem. První odborné texty Wilhelma Lübkeho (1873), Philippa Bauma (1877) a Jacoba van Falke (1879) komentovaly rovněž technické dochování štuků. Představu o jejich stavu v 70. letech 19. století dokládaly fotografie odlitků, který byly vyrobeny ve vídeňském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Článek dále sleduje komentáře v tisku a literatuře 19. století týkající se snah o restaurování štukové výzdoby. Ze Zpráv Ústřední komise (1880), průvodcovské literatury Františka Adolfa Borovského (1887) a komentářů Josefa Svátka (1892, 1899) seznáváme, že větší restaurátorský zásah do konce 19. století, respektive začátku 20. věku, kdy dr. Luboš Jeřábek podal na Českém sněmu návrh zákona na ochranu krás a památek přírodních, proveden nebyl.
Zdá se být tedy nejpravděpodobnější, že první restaurování štukové výzdoby ve Hvězdě bylo realizováno až v roce 1922 pod vedením hradního stavitele Karla Fialy. O jeho angažmá v této věci nemáme z odborné literatury žádné zprávy. Tuto skutečnost vyvrací archivní materiály nalezené v archivu Pražského hradu a Památníku národního písemnictví. Celkem šest archiválií datovaných mezi 5. březnem a 9. červencem 1922 odkrývá Fialovu úřední korespondenci adresovanou Kanceláři presidenta republiky, Státnímu památkovému úřadu, sochaři Jaroslavu Krepčíkovi a jeho vlastní deníkové zápisky. Ukazuje se zde, že již na počátku 20. let 20. století došlo v určité míře, kterou dochovaný archivní materiál zcela přesně neodkrývá, k restaurování štuků v letohrádku. Kromě citovaného sochaře Krepčíka, který měl být pověřen vedením restaurováním, se na práci měli podílet tako akademičtí sochaři Václav Antoš a Josef Kalvoda.
Poslední kapitola rozkrývá na podkladě písemné pozůstalosti architekta Pavla Janáka uložené v Archivu Pražského hradu řadu nových skutečností týkající se restaurování štuků, jež proběhla v době celkové obnovy letohrádku v letech 1948 až 1950 před otevřením Muzea Aloise Jiráska. Materiály lze ohraničit daty 22. prosince 1948 až 28. prosince 1950. Kromě jediného materiálu z roku 1948 se jedná o Janákovy vlastní zápisky, úvahy a poznámky osobní povahy, které dobře ilustrují architektovu snahu o co nejlepší možné porozumění užité technologii, jíž byly štuky realizovány tak, aby nedošlo k jejich nezvratnému poškození. Zároveň ukazuje jeho přesvědčení, že autenticita štuků nemá být nahrazena záměrným doplňováním. Zápisky dokládají na jedné straně konzultace s profesory z předních uměleckých škol, stejně jako se zástupci Státního památkového úřadu, na druhé straně ukazují jeho někdy marný boj s dobovou stavitelskou praxí.


Klíčová slova: Letohrádek Hvězda, renesance, štuk, restaurování, Karel Fiala, Jaroslav Krepčík, Pavel Janák


Návrat zpět