Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

JEHLÍK Jan
Památkové hodnoty v urbanistickém měřítku


Zprávy památkové péče 2019/78, číslo: 3, str: 292–303
Rubrika: Materiálie, studie
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7588

Pro urbanistický kontext památkové ochrany lze stanovit následující premisy: urbanismus je primárně nauka o utváření a uspořádání relativně uceleného a svébytného celku osídlení, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o jevech a atributech podporujících strukturální a behaviorální celistvost měst; celek města je tvořen přírodní a kulturní vrstvou, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o založení, vývoji a obrazu osídlení; celek města je ústrojně uspořádán z částí a prvků, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o organizaci, členění a skladbě (kompozici) osídlení; celek města je odvozen od polohy a pozice v rámci krajiny, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o morfologii, topografii a typologii osídlení; osídlení je nedílnou součástí krajiny a jeho jádro je nedílnou součástí celku města, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o vazbách všech těchto tří základních částí osídlení; městské jádro je pro celé město konstitutivním a proto stabilizujícím prvkem, podstatné hodnotové atributy jádra tudíž obsahují informace o jevech tuto stabilitu udržujících. Základní jevy, projevy a atributy prostředí mohou tak být pro účely památkové péče strukturovány v následující měřítkové posloupnosti odrážející většinou i časovou frekvenci proměny: 1. pozice zakladatelského činu v kontextu země a krajiny, 2. geometrie sítě cest a míst a vytyčení ohrazení nebo hradeb; 3. tvar, rozměry a charakter veřejných prostranství, bloků a parcel; 4. proporce, měřítko a vazby objektů; 5. způsob základního užívání objektů a prostranství, 6. dispozice a architektonický výraz, 7. článkování, materialita, barevnost. Podstatné hodnotové atributy obsahují informace o existenci, míře autenticity a součinnosti těchto fenoménů. Hodnota a význam historického jádra jsou přímo závislé na míře a kvalitě jeho zapojení do organismu celého města. V této souvislosti je proto třeba zkoumat míru kontinuity, stability a proměnu významů cest, stabilitu a proměnu významů cílů, proměnu těžišť a objemů bydlení a vybavenosti. Komplexní obraz města se projevuje v jeho organizaci, resp. v projevu souvrství jeho vývojových vrstev. V této souvislosti je třeba zkoumat pozici těžiště města, význam jádra v současném obraze města a průmět současného života do souvrství jádra. Komplexní struktura města se projevuje v jeho členění, resp. v míře spolupůsobení jeho jednotlivých částí. V této souvislosti je třeba zkoumat zapojení jádra do komplexu charakteristických částí a jejich propojení, hierarchii cest a míst, míru polyfunkčního využití, hranice a rozhraní mezi částmi. Komplexní stavba města se projevuje v jeho kompozici, resp. v jeho charakteristické krajinné a urbánní morfologii, topografii a typologii. V této souvislosti je třeba zkoumat, jakou měrou je historická struktura (jádro, krajina) řídícím vzorcem pro morfogenezi města. Klíčovým fenoménem je síť cest a míst, jako základní kostra města a jako prostředek prostupnosti a přístupnosti okolí, celku a částí. S tím souvisí kvalita veřejného prostoru v jeho fyzickém i dějovém projevu. Je proto třeba zkoumat, jaké jsou možnosti přirozeného a příjemného pohybu ze všech částí města a jaké jsou v tomto rámci podmínky přitažlivého pobytu na těchto cestách ve smyslu řetězení míst. Rozhodujícími parametry jsou měřítko, proporce a vazby všech skladebných prvků – v projevu hmoty, prostoru a dějů. V této souvislosti je třeba měřit a interpretovat proměny a anomálie jevů v jejich dimenzích, množstvích a poměrech. Urbanistickou hodnotou historického jádra je stabilita (udržitelnost) základního vzorce města, viabilita fyzické a činnostní struktury města a jeho částí a přiměřenost všech jeho rozhraní, primárně rozhraní jádra a jeho sousedství. V této souvislosti j třeba zkoumat formu zobrazení a popisu základní charakteristiky města jako množinu podstatných fenoménů určujících základní kostru pro celkový vývoj města; je mj. zkoumáno přirozené zapojení historického jádra do života celku města. Urbánní hodnota historického jádra je dána péčí o prvky jeho paměti, udržováním jeho obytnosti ve smyslu přiměřené směsi bydlení a příslušných služeb a hodnotném vkladu projevů současné doby. V této souvislosti je třeba zkoumat klíčové podmínky pro přirozené a všeobecné zapojení jádra do povědomí obyvatel města. Komplexní identita historického jádra je udržována mimo výše uvedené aktivní spoluúčastí obyvatel celého města na životě v centru, a to jak díky příslušným slavnostem, obřadům a rituálům, tak díky pohodlnému a přirozenému pohybu do centra a pobytu v něm. V této souvislosti je třeba zkoumat podmínky městského jádra pro uplatnění každodenních i svátečních aktivit obyvatel celého města, primárně ve smyslu identifikace s jeho historií a kulturou. Hodnoty městského jádra, resp. celého města se udržují prostředky aktivní péče, a to v rovinách regulativní, iniciační a akční, a v rámci plánování a projektování na strategické, taktické a operační úrovni. V této souvislosti je třeba zkoumat nástroje péče o hodnoty a rozvoj města v kontextu obecných znalostí a tendencí a v souvislostech účelu a vazeb existujících právních nástrojů.

Klíčová slova: urbanismus, památky, hodnoty, jevy, atributy, metoda


Návrat zpět