Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

FREIWILLIG Petr
„Stavba československo-jugoslávského přátelství.“ Sklářský kombinát Crystalex v Novém Boru


Zprávy památkové péče 2019/78, číslo: 3, str: 261–270
Rubrika: Materiálie, studie
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7585

V jedné z krystalizačních oblastí českého sklářství s tradicí sahající do středověku, v Lužických horách, vyrostl mezi roky 1965–68 moderní sklářský závod, který si kladl za cíl soustředit pod jednou střechou všechny fáze ruční výroby užitkového skla. Město Nový Bor, na jehož okraji byla továrna postavena, se může pyšnit velmi dlouhou tradicí sklářské výroby a obchodu, sahající do 18. století. Již tehdy obchodoval Nový Bor a také blízký Kamenický Šenov s celým světem, vzniká Borsko-Šenovská sklářská oblast. Po zániku většiny lesních hutí se zdejší skláři soustředili na rafinaci a teprve v poslední třetině 19. století začínají v oblasti znovu vyrůstat hutě, otápěné již kamenným uhlím a generátorovým plynem. Během II. světové války je do sklářského rajónu přiveden dálkový plyn ze Záluží u Litvínova, na který jsou do roku 1956 přepojeny všechny zdejší sklárny. Fyzická a morální zastaralost značné části dílen, do kterých šly po skončení války jen minimální investice, vedla počátkem šedesátých let 20. století k výstavbě nového závodu na zelené louce. Velký vliv na toto politické rozhodnutí měl fenomenální úspěch českého skla na Světové výstavbě Expo´58 v Bruselu. Objekty i celé areály vyrůstaly za použití typizace, unifikace, prefabrikace a modulové koordinace. Tyto pojmy se staly kánonem. Velký důraz byl u víceúčelových a kombinovaných výrobních staveb kladen na univerzálnost a adaptibilitu. V souznění s humanistickou tendencí poválečné Evropy se věnovala velká pozornost úrovni pracovního prostředí a zařízením mimopracovního vyžití, výtvarným dílům, zeleni a zejména architektuře samotné. Zadávací projektová dokumentace na sklářský kombinát vznikala mezi lety 1962–64 na půdě Skloprojektu Praha. Dlouhé dodací lhůty tuzemských dodavatelů vedly – s významným stimulem v podobě rozvíjející se československo-jugoslávské obchodní spolupráce – k realizaci stavby v režii jugoslávských firem. Generálním projektantem zůstal pražský Skloprojekt, avšak jugoslávský dodavatel Union Engineering si přivedl jako projektanty stavební části podnik Trudbenik Bělehrad a pro instalace a část technologických rozvodů pak Monter Záhřeb. Vedle toho na projektu participovali tuzemští dodavatelé technologie. Jugoslávští partneři vnesli do projektu řadu pozitivních změn, které se dotkly zejména architektonické podoby vstupního souboru. Původní koncepce ruční manufaktury na úseku hutní prvovýroby byla v roce 1972 opuštěna ve prospěch automatické linkové výroby, která se ukázala být ekonomicky perspektivnější cestou dalšího rozvoje závodu. Automatizovaná výroba užitkového skla, stejně jako strojní broušení, byly v závodu realizovány vůbec poprvé na území Československa.

Klíčová slova: průmyslová architektura, sklářský průmysl, Nový Bor, sklářský kombinát Crystalex


Návrat zpět