Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

BERÁNEK, Jan; MARÁZ, Karel; ŠTĚPÁN, Radim; ZEMAN, Daniel
K nově objeveným středověkým nástěnným malbám na zámku Kunštát


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 4, str: 401–416
Rubrika: Materiálie, studie
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7356

V rámci jedné z etap stavebněhistorického průzkumu zaměřené na prostory nynějšího třetího nadzemního podlaží západního křídla, jenž ve hmotě skrývá středověké zdivo hradního paláce, byly na sklonku roku 2015 v nynější místnosti č. 303 odhaleny odsekané kamenné koutové konzoly a náběhy klenebních žeber, které svědčily o kdysi honosném gotickém prostoru. Na sondážní průzkum navázal restaurátorský stratigrafický průzkum, který pod mladšími omítkovými vrstvami odhalil středověkou nástěnnou figurální malbu. Na počátku roku 2016 byly zahájeny práce na celkové památkové obnově místnosti, které skončily v první polovině roku 2017 zpřístupněním maleb veřejnosti. //
Historie panského sídla v Kunštátu nedílně souvisí s rodem pánů z Kunštátu, za jehož prvního dnes známého předka je považován Gerhard ze Zbraslavi (+ kolem roku 1241). Můžeme předpokládat, že již on obdržel od Václava I. území, na němž v průběhu 60. let 13. století jeho nejmladší syn Kuna I. (poprvé zmíněn 1250), purkrabí na královském hradě Veveří a Vranově, brněnský komorník, moravský maršálek a komorník olomoucký, vystavěl hrad jako vlastní reprezentativní rodové sídlo. Starší historiografie kladla založení hradu do období konce 70. let 13. století, tedy do časů, kdy Kuna poprvé vystupuje s přídomkem z Kunštátu. Novější bádání založení naopak posunulo již na sklonek první poloviny 13. století. Podle výsledků prohloubeného stavebněhistorického průzkumu, který v objektu probíhá od roku 2005 lze konstatovat, že dosud prokazatelně nejstarší stavební fáze hradu je doložena daty 1264–1266. Nejvýznamnějším držitelem hradu v 1. polovině 14. století, kdy vznikl zmíněný nástěnný cyklus, byl Gerhard z Kunštátu, který nadvakrát zastával úřad brněnského a znojemského komorníka. //
Malby se nacházejí ve druhém patře středověkého paláce, přilehlému k západnímu úseku hradby. Průzkum přesvědčivě doložil, že palác byl v nejstarší fázi nejméně trojprostorový. Pravděpodobně až do sklonku 13. století byl v celém rozsahu dispozice v přízemí a 1. patře plochostropý. V úrovni 1. patra zajišťovala horizontální komunikaci pavlač, v počáteční fázi osazená na dřevěných trámcích. Předmětné místnosti s nástěnnými malbami se bezprostředně týká půdorysná dispozice jižní části paláce. Více než z poloviny dochované středověké malby se nacházejí na všech čtyřech stěnách. V koutech se dochovaly odsekané výběhy křížové žebrové klenby, podepřené konzolami, jejichž původní profilaci nelze určit. Místnost je dnes zaklenuta cihelnou plackou. //
Průzkum umožnil rozpoznat čtyři stavební fáze. Do první fáze lze zařadit obvodové zdivo a fragmenty stržené žebrové klenby. Zdivo je prokazatelně v nedílné vazbě s dochovanými fragmenty konzol a výběhy zmíněné klenby. Restaurátorský průzkum prokázal, že dvouvrstvá omítka na lomovém zdivu je primární. Obě vrstvy mají shodnou materiálovou skladbu a je pravděpodobné, že časový odstup mezi výstavbou 2. patra hradu a vznikem maleb je velmi krátký. Lze se domnívat, že příslušná část 2. patra paláce vznikla v širším rozmezí 1. poloviny 14. století. Ve druhé fázi spojené s přestavbou hradu na zámek na sklonku 17. století byla stržena žebrová klenba a nahrazena dnes nedochovanou konstrukcí trámového záklopového stropu. Třetí fázi lze spojit s přestavbou 2. patra zámku v posledním desetiletí 18. století, kdy byl trámový záklopový strop nahrazen stávající cihelnou plackovou klenbou. Čtvrtá fáze souvisela s dílčí úpravou místnosti po roce 1901, kdy byla barokní okenní nika v západní zdi upravena jako vstup na nově zřízený balkón. //
Mezioborově pojatý restaurátorský průzkum byl zaměřen zejména na nástěnnou malbu a jeho východiskem se staly především neinvazivní metody zkoumání. Cílem první části průzkumu (tzv. neinvazivního screeningu díla) byla detekce struktury malířského díla zkoumaného v různých spektrálních oblastech světla (UV, IR, XRF). Použito bylo zobrazení v tzv. falešných barvách (FC). Na základě makroskopického průzkumu a konfrontace analytických dat z jednotlivých obrazových výstupů byl proveden rozbor struktury díla zahrnující studium charakteristických rysů malířského projevu (kresba, podkresba, modelace, druhotné zásahy apod.) a orientační rozbor materiálové skladby. Výsledky dovolily provést kresebnou dokumentaci a v samotném závěru průzkumu i počítačovou barevnou reintegraci maleb. Umožnily také sestavit stratigrafický přehled o výstavbě díla a použitých materiálech. Samostatnou část tvořil komparativní materiálový průzkum středověkých a novověkých stavebních pojiv, který přispěl k vyhodnocení jednotlivých stavebních fází. Spolu se stavebně historickým průzkumem a záchranným archeologickým výzkumem byly uskutečněny i průzkumy vybraných stavebních konstrukcí a některé byly archeometricky datovány pomocí dendrochronologie a termoluminiscence. Rovněž byl proveden experimentální výzkum zdiva pomocí pokročilých neinvazivních technik – georadaru, infračervené termografie a videoskopie. Materiálovou charakteristiku zdiva doplnil petrografický rozbor hornin. Zdivo místnosti je tvořeno tmavým lomovým kamenem s mírně nepravidelným lícem, skládaným se snahou o vazbu a nevykazuje žádnou nápadnou konstrukční nejednotnost stavebního vývoje. Pískovce, ze kterých vznikaly původní kamenné články, byly s nejvyšší pravděpodobností těženy v blízkosti Kunštátu. //
Malba se dochovala odhadem v 50 % jejího původního celku. Změny, které na díle nastaly, lze rozdělit do dvou skupin. První tvoří dochovaná plocha malby narušená druhotnými zazdívkami a probouráním nových otvorů, odstraněním gotické klenby, zánikem či narušením středověkých záklenků, zvýšením úrovně podlahy a vytvořením kamnové niky. Druhou skupinu změn tvoří poškození omítkových a barevných vrstev, zejména husté pekování a statické trhliny. //
Nejstarší omítky lze obecně charakterizovat jako velmi kvalitní a kompaktní. Podklad pro nástěnnou malbu tvoří dvouvrstvý provázaný omítkový systém, složený ze spodní a vrchní omítky proměnlivé síly oddělených vápenným nátěrem, na jehož povrchu jsou patrné tmavé velmi jemné zvířecí chlupy. Pojivo omítek je na bázi dolomitického hydraulického vápna se specificky zvýšeným obsahem uhličitanu hořečnatého. Snímky pořízené v blízkém infračerveném záření (NIR) přispěly k lepší orientaci ve struktuře postupné výstavby malby. Štětcová kresba v tomto případě plní dvě relativně odlišné, avšak úzce související role. V některých partiích představuje základní kompoziční rozvrh a je následně překrývána barevnou vrstvou, na jiných místech však zastává funkci plnohodnotně přiznaného prvku malířského projevu (tvarosloví). //
Spektrum pigmentů použitých v nástěnné malbě nevybočuje z dobového historického kontextu. Z červených pigmentů, tvořící nejvíce pestrou skupinu zastoupených látek, byly identifikovány červená hlinka, železitá červeň, rumělka (cinobr), minium (suřík) a dále blíže neurčené červené barvivo. Modré pigmenty zastupují přírodní azurit v modrém a tyrkysovém barevném odstínu, bílé pigmenty zastupují olovnatá běloba a běloba na bázi uhličitanu vápenatého. Dalšími identifikovanými pigmenty jsou uhlíkatá čerň rostlinného původu a žlutá hlinka. Pozadí scén je tvořeno spodní černou vrstvou, na kterou je nanesena transparentní vrstva modrého azuritu. //
Výstavba díla vykazuje stratigraficky jednoduchý postup, při kterém byly nanášeny ve většině případů dvě barevné vrstvy. Absence ryté kresby a denních dílů a také přítomnost rozhraní na povrchu omítky svědčí o provedení malby na suchou vyzrálou omítku a vylučují malbu započatou technikou fresky. Průzkum složek barevné vrstvy odhalil pojivo na bázi dolomitického hydraulického vápna s příměsí proteinové složky (kaseinu) – použitou techniku můžeme řadit do širší skupiny vápenných technik vycházejících z německého označení Kalkmalerei. //
Gotická výmalba je na všech stěnách komponována do čtyř horizontálních průběžných pásů o výšce cca 80 cm, dělených dvojitou páskou o šířce 17 cm. Průběžné pásy vyplněné figurálními scénami a architekturou nejsou dále děleny vertikálními páskami, pouze na některých místech zastává funkci členícího prvku trůn či architektura. Součástí výzdoby stěny je malované kvádrování vstupních a okenních záklenků v severní a západní stěně. Do dnešní doby se na malbě nedochovaly žádné nápisy, jejichž výskyt by se dal předpokládat například v páskách dělících výjevy. Výmalbu lze charakterizovat jako profánní, s důrazem na panovnickou symboliku a bitevní scény. Ačkoliv zatím není v dataci ani v tematickém určení maleb širší názorová shoda, je možné dílo již nyní zařadit mezi výjimečné nálezy objevené v poslední době.


Klíčová slova: Kunštát, zámek, gotická nástěnná malba


Návrat zpět