Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

BACHTÍK, Jakub
Čechy, země oválů, aneb pět zastavení na cestě oválu barokními Čechami


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 99–114
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7300

Příspěvek se v několika kapitolách zabývá tématem oválného půdorysu v sakrální architektuře 17. a 18. století v Čechách, jeho východisky a způsoby užití. V úvodu se věnuje otázce, zda pro potřeby tématu rozlišovat pojem oválu a elipsy – dochází k závěru, že jde o geometricky zásadně odlišné útvary a že v drtivé většině případů byl v praxi užíván ovál.
V první části článek na základě podkladů shromážděných Jarmilou Krčálovou shrnuje základní přehled o vývoji centrálních kompozic v 16. století s důrazem na uvedení oválného půdorysu v traktátech Sebastiana Serlia a první realizace Jacopa Vignoly. Upozorňuje na význam, který měl ovál jako typ zpodélněné centrály, při hledání ideální dispozice sakrálního prostoru po Tridentském koncilu.
Ve druhé části se věnuje stavbě Vlašské kaple z konce 16. století jakožto první oválné centrále mimo Itálii. Dochází k závěru, že tato stavba byla prvním příkladem užití oválu v celé hmotě stavby včetně exteriéru. Uzpozorňuje ale zároveň, že šlo o ojedinělý projekt, jehož realizaci umožnily výjimečné dějinné okolnosti, konkrétně postavení rudolfínské Prahy jako centra habsburské monarchie. Vlašská kaple proto nezaložila žádnou ucelenou řadu projektů a zareagovalo na ni v následujících desetiletích jen několik málo projektů.
Ve třetí části se článek přesouvá do druhé půlky 17. století. Všímá si příchodu architekta Jeana Baptisty Matheye, který do Čech přináší podněty z Říma a Francie – mimo jiné i užití oválného půdorysu, nejvýrazněji demonstrované v pražském kostele sv. Františka Serafinského. Ovál je v Matheyově tvorbě představen pouze jako jeden z možných motivů pro zakládání staveb, právě díky tomu se ale v našem prostředí mohl tento motiv uchytit. V Matheyově okruhu díky tomu vzniká řada staveb pracujících s oválným půdorysem, které se staly východiskem pro užití prvku v následujících dekádách.
Čtvrtá část je věnována dílu Kryštofa Dientzenhofera. Tento autor učinil ovál východiskem pro drtivou většinu svých projektů, které mají podobu jednoduchých centrál i mimořádně složitých kompozic. Nejvýznamnější z nich jsou stavby patřící do tzv. české dynamické skupiny. Projekty navazující na experimenty G. Guariniho jsou u Dientzenhofera sestaveny ze vzájemně se pronikajících příčných oválů. Vznikají tak podélně založené kostely, které jsou v podstatě transformací domácího typu jednolodní stavby s bočními kaplemi. Z Dientzenhoferových variací na motiv oválu sehrál výraznou roli typ kostela v Úterý, kde je k oválné jednotce lodi připojena průčelní věž. Vznikla tak variace charakteristický typ věžového venkovského kostela, která najde v 18. století mnoho následovníků.
Pátá část se zastavuje u díla Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V jeho díle sice motiv oválného půdorysu nehrál rozhodující roli, nicméně soubor několika jeho realizací v čele s kostelem v Karlových Varech zakládá typ, který se potom objevuje u celé řady regionálních stavitelů. Jeho principem je ústřední oválná jednotka s „příložemi" na obou koncích. K. I. Dientzenhofer má ovšem také realizace jednoduchých, čistých oválů (např. Velenka). Vzhledem k jeho zásadnímu vlivu na soudobou architekturu lze tohoto tvůrce označit za osobnost, která se významně zasloužila o udržení popularity oválu až do konce 18. století.
V závěru se článek zabývá otázkou, jestli je možné v načrtnutých tezích sledovat konkrétní vývoj a linku. Příspěvek dochází k závěru, že nikoliv. Až do půlky 17. století byl tento motiv užíván jen ojediněle, později pak jako jeden z mnoha možných prvků, které měli architekti k dispozici. Oválný půdorys je proto třeba chápat jako jeden z mnoha motivů, které spolu s dalšími centrálami – polygony nebo kruhem – tvořil součást bohatého tvarového rejstříku architektury 17. a 18. století.


Klíčová slova: Barokní architektura – oválný půdorys – Kryštof Dientzenhofer – Jarmila Krčálová


Návrat zpět