Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

RYCHNOVÁ, Lucie
Šlikovská barokní krajina


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 18–25
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7292

Předmětem příspěvku je krajina panství Františka Josefa Šlika (1656–1740) ve východních Čechách (Kopidlno, Staré Hrady, Veliš, Vokšice). Pozornost bude upřena zejména na komponovanou krajinu velišsko-vokšického panství, kde vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka. Autorka jednak představí kompozici samotnou, jednak možné impulsy, které mohly Františka Josefa Šlika ke stavbě kaplí a jejich situování v krajině vést.
Stavebník, jakožto majitel a správce panství, byl především hospodářem. Z toho důvodu se také hospodaření jeho panství odráží v podobě krajiny, a to zejména ve formě hospodářských dvorů, které vzhledem ke svému rozsahu dominovaly jak krajině, tak sídlům. Jedním z nejvýznamnějších dvorů byl i zmíněný dvůr s rezidencí ve Vokšicích. Právě v oblasti Vokšic a nedaleko původního centra panství – Veliše nechal hrabě Šlik vystavět soubor kaplí – Loretu, kapli sv. Anny, sv. Andělů strážných a Nejsv. Trojice. Tyto menší sakrální architektury byly v krajině propojeny pomocí cest a pohledových vztahů a nesly silný reprezentační, ale také spirituální význam. František Josef byl v době jejich výstavby na vrcholu své kariéry. Do svých služeb najal r. 1690 J. B. Matheye, který s jistotou projektoval kaple Loretu a Sv. Annu. Zatímco Loreta reprezentuje pomocí kamenné desky zejména Františka Josefa, Sv. Anna mohla být referencí na slavného dědečka (Jindřicha Šlika) a historii rodu v západních Čechách (kostel sv. Anny u Plané). Intimnější charakter mohly mít zbývající části kompozice. Kaple sv. Andělů strážných s vyobrazením archanděla Rafaela v interiéru, vystavěná za Františka Josefa a jeho první ženy Sylvie Kateřiny († 1713), mohla symbolizovat prosbu či poděkování za uzdravení těžce nemocné hraběnky. A nakonec kaple Nejsvětější Trojice, spojená s celkem nepřímo a umístěná v blízkém lesíku, byla místem fyzické a spirituální očisty, stály u ní totiž prosté lázně a eremitáž. V neposlední řadě stojí za zmínku i pohledové a symbolické propojení sakrálních staveb s rezidenčními a hospodářskými stavbami. Soubor kaplí byl bezprostředně spojen se zámečkem a dvorem ve Vokšicích, kde se nacházela i sýpka projektovaná Matheyem a vystavěná r. 1700 hraběcím stavitelem a architektem Filipem Spannbruckerem. Nepřímo byla Loreta spojena pohledovou osou se zámkem a dvorem v Jičíněvsi (Filip Spannbrucker), která byla pravděpodobně hlavní rezidencí Františka Josefa Šlika na alodních panstvích. Krajina se tak pomocí výstavby stala prostředkem reprezentace stavebníka a jeho rodiny. Stavebník se v krajině svého panství představuje jako dobrý hospodář, který se stará o ekonomický i duchovní rozkvět svěřeného i svého majetku, stará se o blaho svých poddaných a naplňuje Boží vůli.


Klíčová slova: Jičínsko – Šlikové – barokní architektura – kompozice krajiny – J. B. Mathey


Návrat zpět