Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

CENKOVÁ, Pavla
Karel Láník (1886–1956), zapomenutý brněnský architekt


Zprávy památkové péče 2016/76, číslo: Příloha, str: 113–121
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7288

stavebním provozu meziválečného Brna coby architekt, projektant a stavbyvedoucí. Nikdy však neměl soukromou architektonickou kancelář, což zřejmě také zapříčinilo, že až dosud stál zcela stranou zájmu odborné veřejnosti. Překládaný článek, materiálově vycházející ze studia pozůstalosti a provedeného archivního průzkumu, shrnující výsledky primárního biografického výzkumu života a díla Karla Láníka, tak lze chápat jako první krok načrtávající základní obrys řešené problematiky a výzvu k dalšímu odbornému zájmu. Výsledný text nejen objasňuje specifické okolnosti determinující Láníkovu profesní dráhu, ale také upozorňuje na dosud neznámou problematiku „neoficiálně“ působících architektů či stavitelů a přispívá tak k diferencovanějšímu obrazu dobové stavební kultury.
Karel Láník se narodil 12. 8. 1886 v Kunštátu na Moravě, v letech 1906 a 1907 až 1910 a 1911 studoval na České vysoké škole technické v Brně oboru stavební inženýrství u profesora Karla Hugo Kepky (1869–1924). Poté v letech 1920−1949 pracoval jako technický úředník v architektonickém oddělení stavebního úřadu města Brna (ve třicátých letech tzv. „městská stavební kancelář“).
Těžištěm samostatné tvorby Karla Láníka jsou jeho brněnské realizace z dvacátých let. Tehdy Karel Láník spolupracoval zejména s „Obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvem pro Královo Pole a okolí“, pro které navrhoval nájemní i rodinné domy, které se staly součástí kvalitní meziválečné výstavby této části města. Vedle návrhů obytných staveb se Láník věnoval také návrhům interiérů a nábytku. Poměrně rozsáhlá byla Láníkova projekční činnost pro stavební firmou Hollan-Kučera z Hodonína, bližší podrobnosti této spolupráce však prozatím zůstávají neobjasněny.
Architektonickou tvorbu Karla Láníka můžeme považovat za příklad konzervativní meziválečné architektury, tvořící jistou názorovou opozici funkcionalistické avantgardě. Jeho dílo patří do širokého proudu současné architektury, která v harmonické symbióze spojuje moderní formy a nové technologie s prvky „klasické“ historické architektonické tradice, na níž oceňuje zejména estetické kvality a obecnou srozumitelnost. Umělecky kvalitní Láníkovy stavby upoutají citem pro harmonii, vyváženost a uměřenost, kterou na nich můžeme dodnes obdivovat. Navíc přispívají k poznání dosud málo známé „každodennosti“ v oblasti běžné výstavby v meziválečném Brně.


Klíčová slova: Karel Láník – architekt – Brno – 20. − 30. léta 20. století – meziválečná architektura


Návrat zpět