Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

ARIJČUK, Petr
Kopie, repliky, „ve způsobu Brandlově“. K ohlasům tvorby Petra Brandla ve východních Čechách


Zprávy památkové péče 2016/76, číslo: Příloha, str: 68–77
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7282

S Petrem Brandlem (1668–1735) jako zásadní postavou barokního malířství v Čechách je obecně spojován na stránkách zejména starší soupisové a slovníkové literatury a ve starších pramenných zprávách podstatně větší počet prací, než odpovídá skutečnosti. Kromě toho je autorství řady dalších obrazů ohodnoceno přípisy jako Brandlův žák, Brandlův následovník, Brandlův okruh či ve způsobu Brandlově. S takto popsanou situací se beze zbytku setkáme i ve východních Čechách, které poskytly tomuto umělci opakovaně pracovní příležitosti ve 20. a v první polovině 30. let 18. století.
V kontextu k Brandlovu působení ve východních Čechách a k problematice jeho vý-chodočeských žáků, tradovaných opět spíše na stránkách literatury než objektivně zjištěných a doložených tvorbou, si text všímá několika soudobých ohlasů k jeho zdejší tvorbě na příkladu vesměs dosud přehlížených kopií a replik jeho prací. Více z nich lze zjistit v obrazovém sou-boru broumovského kláštera benediktinů. Svými malířskými kvalitami je pozoruhodný zejména obraz Ukřižovaný Kristus s Pannou Marií Bolestnou a Janem, který je kopií Brand-lova dobře známého obrazu téhož námětu namalovaného pro jezuitský kostel na Starém Městě pražském. Vzhledem k teprve nedávno nově Brandlovi na podkladě nálezu signatury při-psanému obrazu Martýrium sv. Bartoloměje, který se nachází v interiéru venkovského kostela ve Skalce u Wroclawi, zaujme zjištění dvou kopií této kompozice (v klášteře benediktinů v Broumově a na hlavním oltáři kostela v Chodovicích u Hořic) a jednoho variantního řešení (na bočním oltáři kostela Nejsvětější Trojice v Novém Bydžově) v prostředí východních Čech. Vzhledem k počtu těchto východočeských kopií a nepříliš přesvědčivému provedení Brandlovou signaturou značeného obrazu ve Skalce tak autor vyslovuje určité pochybnosti, zda se skutečně ve Skalce jedná o Brandlovo autentické dílo, které bylo ještě před povšimnu-tím signatury hodnoceno zcela jinak.
Kromě této skupiny prací je v textu zaměřena pozornost také na několik pozoruhod-ných a v minulosti pouze marginálně zmniňovaných obrazů, které bychom mohli charakteri-zovat výše zmíněnými slovy ve způsobě Brandlově. U několika těchto obrazů – Sv. Petr a jeho protějšek Sv. Pavel ze Sobotky, Sv. Máří Magdaléna z Trutnova, Sv. Jeroným původem z Hněvčevsi – byl proveden rentgenologický průzkum, který přinesl zajímavé informace pro jejich následné vyhodnocení a zařazení.
V obou skupinách – mezi kopiemi a replikami stejně jako mezi díly namalovanými ve způsobu Brandlově – se podařilo nově identifikovat práce, které lze spojit s osobou v Jičíně usazeného malíře Jana Jiřího Majora (asi 1691–1744). Ten je tradičně zmiňován, na podkladě staré Dlabacžovy zprávy, jako jeden z Brandlových žáků, relevantně je však zatím jeho tvorba podchycena jen velmi omezeným počtem prací.


Klíčová slova: Petr Brandl – barokní malířství ve východních Čechách – kopie a repliky Brandlova díla – Brandlův okruh – ve způsobu Brandlově – Jan Jiří Major


Návrat zpět