Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

BLÁHOVÁ, Lucie; PETROVÁ, Jana
Umělecké sbírky zámku Luka nad Jihlavou vztahující se k osobnosti hraběnky Anny Widmann-Sedlnitzky, rozené Lazarev


Zprávy památkové péče 2016/76, číslo: Příloha, str: 37–44
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7278

Zámek v Lukách nad Jihlavou patří k řadě nenápadných panských sídel rozesetých po našem venkově. Až do roku 1945 však tento objekt skrýval velký kulturní poklad v podobě mimořádně kvalitní umělecké sbírky. Zámek ve stylu pozdního baroka vybudoval ve čtyřicátých letech 18. století Maxmilián Oldřich Kounic jako své venkovské sídlo. V roce 1768 koupila od Kouniců panství rodina Widmannů, což byla původně německá rodina, která v roce 1720 získala inkolát v Čechách. V roce 1864 se Viktor Emanuel Widmann hrabě Sedlnitzký oženil s Annou Emmou Lazarevovou. Anna byla dcerou generál majora Lzareva a Antoinetty Frederiky, rozené princezny Biron-Kuronské. Lazarevové původně náleželi k vládnoucí vrstvě v Arménii a rodina patřila k dobře finančně zabezpečeným. Na fotografiích interiérů impozantního paláce Lazarevů v Petrohradě, které jsou součástí luckého svozového fondu v Jaroměřicích, vidíme rozsáhlou sbírku kvalitních obrazů a uměleckořemeslných děl. Je více než pravděpodobné, že k sběratelství byla Anna již jako dívka inspirována příkladem rodiny. Předměty, které si odvezla do svého nového domova, výrazně obohatily stávající sbírku rodiny jejího muže Viktora Emanuela. Některá umělecká díla zachycená na fotografiích petrohradského sídla je dnes možné dohledat na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, který po roce 1945 sloužil jako sběrný objekt pro konfiskované umělecké předměty z okolních zámků regionu Vysočiny. Písemnosti velkostatku i rodové dokumenty rodiny Widmann-Sedlnitzky vztahující se k zařízení zámku byly patrně po válce zničeny. Ze skromných pozůstatků těchto písemností lze dohledat soupis stříbrných předmětů dnes umístěných v Muzeu Vysočiny v Jihlavě a soupis předmětů z roku 1948 vytříděných Národní kulturní komisí (NKK) na zámku Luka nad Jihlavou a určených pro sběrnu Jaroměřice nad Rokytnou. Šlo v podstatě o celou uměleckou sbírku Widmann-Sedlnitzky. Podle seznamu NKK bylo do Jaroměřic převezeno více než 3100 inventárních čísel představujících ať jednotlivé kusy či soubory obrazů, grafik, fotografií, nábytku, uměleckých předmětů z porcelánu, skla a kovů. Svozový fond Luka dochovaný na státním zámku Jaroměřice nad Rokytnou dnes obsahuje 4974 inventárních jednotek zahrnujících 157 obrazů, 129 kreseb, 2721 fotografií, 1437 kusů grafik, 106 kusů nádob, 14 kusů nábytku a další umělecké předměty jako hodiny, drobné sošky, medaile, razidla apod. V roce 1955 byla část lucké umělecké sbírky (cca 50 předmětů – zejména nábytek a porcelán) převezena na hrad Bítov, kde se staly součástí expozice. V tomtéž roce byly některé z obrazů deponovaných v Jaroměřicích zapůjčeny Národní galerii. Pozdějším jednostranným opatřením státní památkové správy v roce 1963 byla tato díla definitivně převedena do správy Národní galerie. Další rozdělení fondu nastalo v roce 1957, kdy byly v Jaroměřicích z původní widmannovské sbírky vyděleny sochy a převezeny na zámek v Dačicích. Také ony jsou zachyceny na dobové fotografii a grafickém listu zobrazujících interiér petrohradského sídla Lazarevů. Manželům Viktorovi Emanuelovi a Anně Emmě Widmann-Sedlnitzky se podařilo vytvořit jednu z nejvýznamnějších moravských sbírek uměleckých předmětů. Obrazová sbírka byla budována obzvlášť cílevědomě. Podle dokumentů víme, že v rodině Widmannů existovala sbírka obrazů světových mistrů. Manželé shromáždili také kvalitní sbírku kreseb různých autorů. Do Ruska, země předků Anny Lazarevové, přicházela umělecká díla prakticky z celé Evropy. Carevna Kateřina II. byla okouzlená především francouzským uměním, které pro ni vybíral její umělecký poradce Denis Diderot, současníky označován za největšího vykradače Francie. Za panování Kateřiny Veliké měli Lazarevové k carskému dvoru blízký vztah. Je proto celkem logické, že vkus a výběr uměleckých děl do sbírky Anniny rodiny byl ovlivněn uměleckým nasměrováním panovnického dvora. Na zámku v Lukách nad Jihlavou vznikla výjimečná kolekce, která dnes obohacuje sbírky několika kulturních objektů, zejména zámku Jaroměřice nad Rokytnou a hradu Bítova. Jednotlivé předměty ze svozu Luka nad Jihlavou jsou součástí instalací zámků Boskovice, Dačice, Vranov nad Dyjí, Rájec nad Svitavou, Milotice, Velké Losiny a Červená Lhota, kolekce stříbra z Ruska je uložená v Muzeu Vysočiny v Jihlavě, některé obrazy jsou vystavené v Národní galerii v Praze.

Klíčová slova: zámek Luka nad Jihlavou – rodina – sbírka – obrazy – umělecké předměty – Rusko


Návrat zpět