Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

ZAJONCOVÁ, Jana
Most, moderní sídliště severočeských havířů II: Budování a dostavba nového Mostu


Zprávy památkové péče 2016/76, číslo: 3, str: 289–298
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7209

V 70. letech se Most stal přímým demonstrativním příkladem střetu dvou protikladných urbanistických koncepcí, které výrazně ovlivnily podobu jádrových oblastí nového města. Šlo o kritiku doposud prosazovaného ideálu funkčně zónovaného rozvolněného města, založeného na principech deklarovaných organizací C.I.A.M v roce 1928 a rozvedeného v Athénské chartě o pět let později, a to v souvislosti s novými teoriemi prosazovanými od počátku šedesátých let Kevinem Lynchem, Christianem Norbergem–Schulzem či Michaelem Triebem.
Hlavní těžiště střetu těchto idejí tkvělo v pojetí mosteckého centra, jež vznikalo převážně v šedesátých letech, kdy se důsledně prosazovaly právě zásady C.I.A.M. Realizace těchto plánů se ale pro dodavatelské, finanční a materiálové nedostatky československého stavebnictví protahovala o několik let, mnohdy o celé desetiletí. V době jejich dokončování tak bylo zřejmé, že takto utvářené prostředí nevyhovuje potřebným nárokům. Tuto skutečnost v roce 1978 demonstroval výzkum Obraz města Mostu od Jiřího Ševčíka, Ivany Bendové a Jana Bendy. Jako konkrétní pokusy o navrácení městskosti do centra můžeme vnímat nerealizovanou studii dostavby mosteckého centrálního prostoru Jiřího Kučery a Jaroslava Ouřeckého pro soutěž Urbanita 86.
Článek se dále zaměřil na jednotlivé stavby, které stojí za uvážení z hlediska budoucí památkové ochrany, budovu divadla Iva Klimeše stejně jako o kapli sv. Václava od Michala Sborwitze. Obě posledně jmenované stavby ve své celistvosti reprezentují kvalitní příklady soudobých architektonických proudů, jež snesou srovnání s dobovou špičkovou produkcí přesahující horizonty tehdejšího Československa.


Klíčová slova: město Most – architektura 2. poloviny 20. století – Ivo Klimeš – Athénská charta


Návrat zpět