Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

TAKÁCSOVÁ, Katarína
Každodennost šlechty v odraze Andrássyovské sbírky fotografií (Šlechta 19. a první poloviny 20. století)


Zprávy památkové péče 2016/76, číslo: 1, str: 39–48
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7170

Na základě zachované sbírky fotografií Andrássyovců, kterou můžeme považovat za ucelenou, dostáváme plastický obraz o životě aristokracie v období druhé poloviny 19. až první poloviny 20. století. Nutností zůstává propojení tohoto typu média s jinými sbírkovými předměty, které pocházejí ze sbírek rodu. Zámek v Betliaru, po odchodu posledních majitelů v roku 1944, nepadl za oběť válce, krádežím, či svozům. Fotografie zůstala součástí historického mobiliáře, v zásuvkách vzácného nábytku, skrytá v knihovně zámku a jeho útrobách. Nezachovaly se jen profesionálně zhotovené snímky anebo fotografie dosahující uměleckou kvalitu (ateliérové portrétní fotografie, snímky objektů, krajiny či interiérů a starožitností), součást našeho fondu tak z většiny tvoří také amatérská fotografie. Za objektivem fotoaparátu stáli často sami Andrássyovci, konkrétně hrabě Gejza I. Andrássy (1856–1938) a jeho synové Karol (1888–1910) a Emanuel II. (1892–1953), kteří si vytvářeli fotoalba a vlastní sbírky fotografií nejčastěji z cest a honů.
Bohatost fondu odráží nejen množství fotografií, ale zejména tematická různorodost. Zachovali se exteriérová a interiérová zobrazení objektů a majetků, které Andrássyovci vlastnili. Jejich rodovým sídlem bol zámek v Betliaru, díle obývali zámek v Parchovanech, paláce v Budapešti a na aktivní odpočinek využívali lovecký zámek v Súľové. Členové rodu hodně cestovali, navštěvovali své příbuzné a známé, a tak na jejich amatérských fotografiích rozpoznáváme mnohá další sídla, města, destinace a stejně tak příslušníky jiných rodů. Opakující se výjevy (události) na fotografiích dokazují periodicitu a jistou ustálenost v jejich zvycích. Například plesovou sezónu trávili Andrássyovci v Budapešti, kromě zde organizovaných plesů navštěvovali také různé další prestižní podniky, jako pikniky a maškarní plesy. Jednou z nejdůležitějších aktivit roku plná hostí byla lovecká sezóna začínající na podzim. Velkolepých a slavných honů uspořádaných Andrássyovci se účastnili nejvýznamnější představitelé domácí i zahraniční aristokracie včetně členů vládnoucích rodů. Mnozí z nich ulovili svého prvního medvěda právě na území betliarského panstva, kde byli pak také pasovaní na „lovce medvedů“.
Majetnost šlechty podmiňovala také jejich zvýšenou mobilitu a možnost cestovat. Důvody výprav spočívaly zejména v touze poznávat nové země, v sebevzdělávání a v získávání nových poznatků, v účasti na honech, sportovních aktivitách i soutěžích anebo jednoduše ve snaze o oddych. V rámci Evropy členové betliarské větve navštěvovali nejčastěji oblasti Čech, Rakouska, Německa, ale též vzdálenější státy, jako Velkou Británii, Francii nebo Belgii. Oblíbenou destinací šlechty bylo též pobřeží Jadranu, které bylo součástí monarchie. Mimo Evropy navštívili Andrássyovci víckrát Egypt, odkud si dovezli „suvenýry“, které se dnes nacházejí ve fondu muzea. Gróf Gejza I. uskutečnil aj výpravy do Ameriky (1881) a Sudánu (1911), z kterých si donesl různé předměty, trofeje, fotografie ale též alba skic a karikatur.
Andrássyovci, jako přední představitelé uherské šlechty, se velkou mírou podíleli také na sportovním životě svojí země a zastávali mnohé významné posty. Gróf Gejza I., chovatel znamenitých plemen, se dokonce považuje za zakladatele koňského póla v Uhrách a soudobý toul ho také označuje za jednoho „z uherských lídrů moderního sportu“. Členové rodu se aktivně věnovali zejména tenisu, golfu, kriketu, jachtingu, či zimním sportům jako bylo lyžování, sáňkování, hokej a bruslení. Velký zájem měli také o derby a automobilizmus. Sami se aktivně zúčastňovali mnohých soutěží, což dokládá sbírka loveckých a sportovních ocenění zachovaná v betliarském zámku. Mezi nejvýznamnější sportovní události, které rodina navštívila (v roli diváků) patřily např. Olympijské hry ve Stockholmu v červenci roku 1912.
Všechny tyto aktivity ilustrují historické fotografie zachované v zámku Betliar. Tato sbírka se s přibývajícími nálezy ještě stále formuje, a tak až po jejím zpracovaní budou moci odborní pracovníci muzea přinést kompletnější závěry. Předkládaná studie, která se věnuje amatérské fotografii, je jen jednou z mnohých snah obeznámit bádatele s rozsáhlým obsahem andrássyovské sbírky fotografií zachované na zámku Betliar.


Klíčová slova: Fotografie – šlechta – šlechtická sídla – Andrássy – Betliar – cestování – sport – lovecké hony



Přílohy:

Každodennost šlechty v odraze Andrássyovské sbírky fotografií
Typ souboru: pdf, velikost: 4 MB. [Otevřít]
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/prilohy/77.pdf

Návrat zpět