Podrobnosti článku
BOROVCOVÁ, Alena
Železnice v Olomouci v komparaci s umístěním brněnského železničního nádraží. Památkově hodnotné železniční stavby v Olomouci
Zprávy památkové péče 2015/75, číslo: 5, str: 426–432
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7132
Olomouc a Brno byly koncovými stanicemi odbočných křídel Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB)na území Moravy. Společnost KFNB umístila nádraží v Olomouci na katastru obce Bělidla, která byla výhodná i možností už tehdy projektovaného prodloužení trati směrem do Prahy. Dekretem z roku 1841 převzal stát výstavbu nejdůležitějších tratí do vlastní režie. Spojení Vídně s Prahou zajistila Severní státní dráha vedená tratěmi z Brna i z Olomouce, které se setkaly v České Třebové. Původní olomoucké nádraží sloužilo až do přelomu 60. a 70. let 19. století, kdy bylo nové osobní a seřazovací nádraží KFNB posunuto na katastr Hodolan s novou společnou výpravní budovou a Rakouská společnost státní dráhy (StEG převzala trati Severní státní dráhy) postavila na místě původního nádraží své provozní zázemí výtopny. V roce 1884 vznikly Císařsko-královské státní dráhy, které v Olomouci umístily své provozní ředitelství. Ve 20. a 30. letech 20. století došlo k rozsáhlé modernizaci a přestavbě celé stanice včetně výpravní budovy. V Olomouci je dodnes zachován autentický areál výtopny společnosti StEG a moderní výpravna s výtvarnými díly, která vznikla přestavbou novorenesanční stavby.
Klíčová slova: nádraží v Brně; nádraží v Olomouci, KFNB, STEG, architektura 2. poloviny 19. století
Přílohy:
Železnice v Olomouci v komparaci s umístěním brněnského železničního nádraží. Památkově hodnotné železniční stavby v OlomouciTyp souboru: pdf, velikost: 2 MB. [Otevřít]
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/prilohy/155.pdf
Návrat zpět