Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

TOMÁŠEK, Martin
Editorial


Zprávy památkové péče 2013/73, číslo: 6, str: 505
Rubrika: Editorial
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-6934

Nové číslo časopisu Zprávy památkové péče, které se Vám právě dostává do rukou, představuje pouhý výsek z mnoha témat, kterými se v minulém roce zabývali v rámci své vědeckovýzkumné činnosti pracovníci Národního památkového ústavu spolu s odborníky a zájemci o problematiku památkové péče z dalších poznávacích institucí.
Výběr témat i použitých metod dokládá, že věda je v prostředí Národního památkového ústavu skutečným kontinuálním procesem poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Dílčí témata a jejich vyhodnocení poskytují zásadní údaje, které umožní zobecnění nových poznatků a jejich zapojení do faktické i teoretické výbavy řady oborů, které se podílejí na péči o památkový fond naší země. S vědou a vědeckými metodami je v sousloví spojován i pojem výzkum, který je v posledních letech stále více skloňován v souvislosti s praktickou aplikací výsledků vědy. I v této oblasti jsou některé představené příspěvky velmi podnětné a mohou se stát základem například pro přesnější definice hodnot v území nebo metody ochrany různých povrchů před negativním vlivem podnebí.
Zveřejněné příspěvky, výsledky konkrétních projektů realizovaných zejména pracovníky NPÚ, směřují hlavně k širší odborné veřejnosti. Je ale potěšující, že tomu tak není stoprocentně. Některé výstupy směřují také do oblasti, která souvisí se stavem a vývojem legislativního prostředí v oblasti péče o památkový fond a zejména do oblasti dosud nedokonalého vnímání vlivu některých vybraných volnočasových aktivit na dané segmenty památkového fondu celou společností, tedy i odborníky. Je to připomenutím toho, že obory jako archeologie, dějiny umění, urbanistika i ty, spíše související s přírodovědnými oblastmi lidského vědění, musí být v dnešní informacemi přetékající době co nejvíce otevřeny vůči nejširší veřejnosti. Nejširší veřejnost je totiž na samém konci tím, kdo užívá výsledky památkové péče a zejména v prevenci a průběžné péči o památkový fond musí hrát stále důležitější roli. Není-li dostatečně vybavena informacemi a není-li vyvíjen další společenský a legislativní tlak, pak může památky naopak ohrožovat.
Prezentované články přesvědčivě dokládají šíři, ve které mohou pracovníci Národního památkového ústavu oslovit s výsledky své vědeckovýzkumné činnosti nejširší společnost. Je zřejmé, že řada výstupů tímto směrem se pak neprojeví v oficiálních databázích výsledků vědy a výzkumu tak, jak jsou dosud v ČR vedeny. Přesto je více než dobré, že jsou předkládány a nelze je považovat za výsledky méněcenné.
Národní památkový ústav má v sobě skrytou dosud ne vždy a ne zcela využitou komparativní výhodu, když je vybaven odborníky, kteří v rámci vědy a výzkumu odborně uchopí nejen krajinu, ale i konkrétní památku od základů po střechu, a to včetně zázemí technologické laboratoře, moderní fotodokumentace a základních potřebných informačních systémů. Nepochybnou výhodou pro aplikaci řady výsledků vědy a výzkumu je Národnímu památkovému ústavu to, že je správcem unikátního souboru více než stovky objektů památkové hodnoty v majetku státu. Prostor pro špičkovou vědu a výzkum je jednoznačně velký, předložené výsledky dokládají, že se jej v rámci možných kapacit i finančních zdrojů Národní památkový ústav snaží naplňovat.



Návrat zpět