Kámen v památkové péči v ČR

panel 1Kámen byl vedle dřeva nejdůležitějším historickým stavebním materiálem a zároveň také materiálem pestré škály historických uměleckých děl. Péče o tyto konstrukce a umělecké památky zahrnuje množství činností, od průzkumů a dokumentace, přes zaměřování a projektovou přípravu, stavební obnovu a statické zajišťování až po restaurování kamenných artefaktů, artechitektonických prvků a uměleckých děl. Postihnout takto široké téma v úplnosti není možné. Rozhodli jsme se proto prezentovat některé zajímavé aspekty této problematiky a také metody a postupy užívané v české památkové péči na konkrétních příkladech. Prezentace je tematicky členěná do čtyř sekcí:

  • 1. Hrady a zříceniny (7 témat)
    • Zříceniny hradů
    • Zajišťování hradu Krakovec
    • Konzervace hradu Pořešína
    • Konzervace a stabilizace hradu Kamýk nad Vltavou
    • Předprojektová a projektová příprava hradu Hamrštejna
    • Operativní průzkum a dokumentace Velké věže hradu Rabí při opravě
    • Z průzkumů hradů na jihovýchodní Moravě
  • 2. Barokní plastika (9 témat)
    • Mariánské, trojiční a další světecké sloupy v českých zemích
    • Výzkum mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů v Čechách
    • Obnova Kaskádové fontány v zámeckém parku v Českém Krumlově
    • Obnova mostu přes Stržský potok ve Žďáru nad Sázavou
    • Restaurování sochy sv. Františka Xaverského v Polici
    • Obnova morového sloupu v Uničově
    • Obnova Křížové cesty v Rudě u Rýmařova
    • Sochy Cností a Neřestí před Špitálem v Kuksu, problém stárnutí a degradace u faksimilí
    • Barokní sochařství z pojizerského pískovce
  • 3. Kutná Hora (4 témata)
    • Městská památková rezervace Kutná Hora
    • Obnova vnějšího pláště chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře
    • Obnova Kamenné kašny v Kutné Hoře
    • Obnova kamenných dlažeb v Kutné Hoře
  • 4. Středověká architektura a architektonické prvky (8 témat)
    • K tématu barevného pojednání kamenných článků – příklad kostela v Zátoni
    • Restaurování portálu románského kostela ve Vinci
    • Systematická konzervace katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě
    • Obnova vnějšího pláště románského kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
    • Restaurování románského portálu v Záboří nad Labem
    • Restaurování západního průčelí Klášterního chrámu v Dolních Kounicích
    • Restaurování raně gotického portálu v Předklášteří u Tišnova
    • Restaurování portálu Staré radnice v Brně



O panelech podrobněji:


  • Zříceniny hradů Zříceniny hradů
    Zříceniny středověkých hradů nejsou pouze vynikajícím historickým pramenem, mají také zcela ojedinělé emocionální kouzlo, na němž se podílí i patina stáří. Malebnost hradních zřícenin a jejich specifické estetické kvality jsou mnohdy zdůrazněné symbiózou s přírodním prostředím. Obnova hradních zřícenin musí zohlednit oba tyto aspekty. Obecně je velmi obtížným úkolem, neboť předmětem zásahu zde není návrat stavby do dobrého technického stavu, nýbrž její konzervace v určitém stupni rozpadu. Kvalitní projektová příprava zde má zcela zásadní význam...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Zajišťování hradu Krakovec Zajišťování hradu Krakovec
    Hrad Krakovec byl budován zřejmě od roku 1381 a představuje jeden ze špičkových projevů tehdejší královské stavební huti. V architektuře a v architektonických článcích hradu se setkáme s řadou nepravidelností a hravých detailů, zdánlivě ledabylých, ve skutečnosti však přesně komponovaných. Vrchol v tomto směru představuje hradní kaple, která se obrací do presbytáře, umístěného v arkýřovém výklenku mimo osu místnosti, a jejíž klenba nenavazuje na lichoběžný půdorys prostoru. Pozornost architektonickému provedení je neobvyklá, na druhou stranu stavitel hradu prakticky ignoroval zásady účinné obrany. Hrad Krakovec tím stojí na kvalitativním přechodu k zámku. Přestavován byl v 16. století a stavebních úprav se dočkal dokonce ještě koncem 17. století. Po požáru roku 1783 však zůstal opuštěn a během 19. století došlo i k rozsáhlým destrukcím...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Konzervace hradu Pořešína Konzervace hradu Pořešína
    O počátcích hradu Pořešína archivní prameny mlčí, archeologické prameny však dokládají jeho vznik na přelomu 13. a 14. století. V držení hradu se vystřídalo několik šlechtických rodů, až jej za husitských válek získal nejvýznamnější jihočeský rod Rožmberků. To byl počátek konce hradu, neboť uvnitř velkého panství již nebyl potřebný. Aby se nestal oporou nepřátelských sil, byl po roce 1434 deaktivován, to jest byla podkopána obvodová hradba a hrad byl vypálen a pobořen. Později již nikdy nebyl obnoven.
    Hrad se skládá z oválného jádra s palácovou stavbou a ze dvou za sebou řazených předhradí na severozápadní straně, oddělených příkopy. Je situován na nevysokém ostrohu nad řekou Malší....
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Konzervace a stabilizace hradu Kamýk nad Vltavou Konzervace a stabilizace hradu Kamýk nad Vltavou
    Nevelká zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou jižně od Prahy představuje zbytky kdysi významného královského hradu, založeného v 1. polovině 13. století. Hrad již ve středověku přestal být využíván. Zřícenina neprošla novodobou rekonstrukcí a dochovala se v mimořádně autentické podobě. Hrad měl neobvyklý půdorys přizpůsobený nevýraznému terénu. Po třech stranách dlouhého úzkého nádvoří obíhal palác s nádvorními pavlačemi, čtvrtou stranu nádvoří tvořila vstupní brána. Zachována jsou jen torza nádvorních stran a výběhy příček. Přesto hradní zdivo obsahuje pozoruhodné detaily, jako jsou doklady dvou zaniklých roubených místností či horkovzdušného vytápění. ...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Předprojektová a projektová příprava hradu Hamrštejna Předprojektová a projektová příprava hradu Hamrštejna
    Hrad Hamrštejn se nachází na skalnatém ostrohu nad řekou Lužickou Nisou. Charakteristickou siluetu hradu, prvně zmiňovaného v polovině 14. století, tvoří zejména vysoká torza zdiva dvou věžových objektů, které obchází hradba vymezující půdorys přibližně oválného tvaru. Stav zříceniny je silně torzální. Zřícenina je součástí lesního komplexu, vlastníkem pozemku i hradu jsou Lesy České republiky. Projekt obnovy hradu z let 2008–2010 lze ocenit pro nadstandardní předprojektovou přípravu, jejíž součástí byl stavebněhistorický průzkum, petrologický průzkum kamene i rozbor malt a zejména kvalitní zaměření objektu...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Operativní průzkum a dokumentace Velké věže hradu Rabí při opravě Operativní průzkum a dokumentace Velké věže hradu Rabí při opravě
    V červnu–říjnu roku 2013 proběhla oprava vnějšího i vnitřního líce Velké věže hradu Rabí. Věž je situovaná v nejvyšší poloze uvnitř oválného jádra hradu, který patří k nejrozsáhlejším českým zříceninám. Řešeno bylo zajištění zdiva a zbytků historických omítek, konzervace pozdně gotických okenních paspart měla restaurátorský charakter. Problém představovalo statické zajištění nestabilních partií zdiva nad některými okny a zejména nad vstupy na padací mosty, jejichž ostění zanikla a vnější líce zdiva byly drženy jen fošnami překladu, navíc poškozenými dávným požárem. Statické zásahy byly pečlivě uváženy tak, aby změny vnějšího vzhledu a zásahy do konstrukce byly co nejmenší. Dřevěné překlady byly posíleny novými fošnami a zdivo nad nimi bylo vyklínováno a vyspárováno...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Z průzkumů hradů na jihovýchodní Moravě Z průzkumů hradů na jihovýchodní Moravě
    Kvalitní památková péče se neobejde bez důkladného poznání historických objektů. Praxe ukazuje, jak významnou roli hrají operativní průzkumy v průběhu oprav. Odkryté a zpřístupněné konstrukce umožňují nové pohledy, které korigují dosavadní představy o historii památek. I u skromných zřícenin dochází k pozoruhodným objevům, často za přispění archeologického výzkumu. Je velmi důležité, aby nálezy byly řádně dokumentovány, zpracovány a prezentovány či publikovány. Tři následující průzkumy z jihovýchodní Moravy ukazují, že nálezy z konkrétních památek mají leckdy i širší dosah...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Mariánské, trojiční a další světecké sloupy v českých zemích Mariánské, trojiční a další světecké sloupy v českých zemích
    Sloupy a pilíře k poctě Panny Marie, Nejsvětější Trojice a dalších světců představují jednu ze zvláštností zemí někdejší habsburské monarchie. Jejich zřizování souvisí s potridentskou katolickou zbožností, prosazovanou v tomto regionu. Tato mnohdy jedinečná kamenosochařská díla formovala nejen hlavní veřejné prostory měst, ale pronikala i do extravilánu obcí. Kompoziční schéma starších sloupů vycházelo z mariánského sloupu, vztyčeného na počátku 17. století u římského kostela Santa Maria Maggiore. Mariánský sloup v Mnichově z roku 1638 obohatil původní kompozici se sloupem na subtilním podstavci nesoucím vrcholovou sochu o pódium, na němž byly umístěné další sochy, popř. reliéfy svatých. Podobný sloup dal postavit císař Ferdinand III. roku 1647 na náměstí „Am Hof“ ve Vídni. Jen o tři roky později, roku 1650, vznikl mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Výzkum mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů v Čechách Výzkum mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů v Čechách
    Systematický průzkum mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů v Čechách, probíhající od roku 1995, si klade za cíl identifikaci těchto památek a jejich přesnější poznání. V rámci projektu jsou shromažďovány a vyhodnocovány údaje uváděné ve starší literatuře a v archivních písemných a obrazových pramenech. V ideálním případě se podaří získat dostatek informací o tom, jak zkoumaný monument vznikal, z jakých materiálů byl vytvořen, kdo byl jeho pořizovatelem, kdo jeho autorem, jaké byly náklady spojené s jeho zhotovením a jak původně vypadal. Pokud se dochovaly, jsou shromážděny také informace o dalších osudech památky. Pozornost se při tom zaměřuje především na změny výtvarné podoby statuí a na zjišťování materiálů používaných k opravám. Souběžně s archivním bádáním probíhá terénní průzkum a dokumentace jednotlivých sloupů a pilířů...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova Kaskádové fontány v zámeckém parku v Českém Krumlově Obnova Kaskádové fontány v zámeckém parku v Českém Krumlově
    Kaskádová fontána se sochařskou výzdobou využívá svah mezi dolní a horní zahradou zámku v Českém Krumlově a zaujímá dominantní místo v čele dolního broderiového parteru. Stavba fontány začala po roce 1750 podle návrhu vídeňského architekta Andrease Altomonte v rámci celkové proměny zámecké zahrady ve stylu vídeňského rokoka. Sochařská výzdoba byla tesaná sochařem Matyášem Griesslerem za pomoci a dozoru sochaře Jana Antonína Zinnera. V první fázi vznikla vlastní kaskáda o čtyřech úrovních s bohatou sochařskou výzdobou, sestávající z dekorativních váz a dominantní trojice soch vodních božstev. Za předlohu českokrumlovské fontány lze považovat o něco starší soubor kaskádových fontán v zahradě vídeňského Belvederu...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova mostu přes Stržský potok ve Žďáru nad Sázavou Obnova mostu přes Stržský potok ve Žďáru nad Sázavou
    Most přes Stržský potok se nachází v těsném sousedství cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Klášter založený v polovině 13. století po husitských válkách skomíral a obnoven byl až v 17. století. Barokní obnova kláštera vyvrcholila počátkem 18. století za opata Václava Vejmluvy (1670–1738), který se spojil s architektem Janem Blažejem Santinim (1677–1723), jednou z nejpozoruhodnějších uměleckých osobností českého baroka. Santini se podílel na obnovách středověkých klášterů a rozvinul při nich svůj historizující styl. Řada jeho staveb je podložena hlubokým ideovým programem. Mezi nimi vyniká zejména kostel sv. Jana Nepomuckého nad klášterem ve Žďáru, od roku 1994 je chráněná jako památka světového kulturního dědictví UNESCO. Most přes Stržský potok je součástí cesty na Zelenou horu...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Restaurování sochy sv. Františka Xaverského v Polici Restaurování sochy sv. Františka Xaverského v Polici
    V roce 2013 bylo dokončeno restaurování ikonograficky méně obvyklého sousoší sv. Františka Xaverského v obci Police u Jemnice. Scéna smrti světce zobrazuje ležící postavu pod jednoduchým přístřeškem, podepřeným kmeny stromů, umírající světec drží v ruce kříž. Rozsáhlá kompozice, vytvořená z mušlového vápence, je instalována na mohutném kamenném soklu, který je ze sedimentárních hornin, pískovce, arkózy a takzvané „moravské droby“, tedy značně nestejnorodého a na údržbu náročného materiálu. Dílo pochází pravděpodobně ze 70. let 18. století. Vytvořil ho sochař českého původu Václav Böhm, jenž působil na území Moravy, Rakouska (k umělcovým realizacím patří například štukové kompozice pro kostel sv. Kříže ve Vídni) a také Polska. Stav památky byl před restaurátorským zásahem značně narušený. Povrch byl znečištěn prachovými deposity i mikrovegetací, na povrchu sousoší se místy utvořila sádrovcová krusta, zamezující přirozenému odpařování vody z kamene. Zejména ve spodní partii byla patrná rovněž mechanická poškození, degradace a koroze kamene, kvůli níž došlo místy k povrchovému úbytku modelace, u soklu lokálně i k narušení vnitřních vrstev kamene...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova morového sloupu v Uničově Obnova morového sloupu v Uničově
    Mariánský sloup na náměstí v Uničově byl postaven v letech 1735–1743 jako projev vděku města za odvrácené válečné pohromy a morové rány. Stavbu iniciovalo „Bratrstvo Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého“ ve spolupráci s místním děkanem, který objednal návrh sloupu u olomouckého sochaře Václava Rendera. 22 metrů vysoká statue z maletínského pískovce sestává ze čtyřbokého podstavce s konkávně prohnutými boky a čtyřmi tordovanými sloupky v nárožích a z dříku, na němž spočívá socha Panny Marie Vítězné. Sloup je lemován kamennou balustrádou se schodišťovými stupni. Podstavec i sokl sloupu je využit pro umístění sochařské figurální výzdoby. Sloup je bohatě dekorován zlacenými ornamenty. Prošel mnoha opravami, poslední restaurování proběhla v letech 1957–1959 a 1971...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova Křížové cesty v Rudě u Rýmařova Obnova Křížové cesty v Rudě u Rýmařova
    Kalvárie a křížové hory byly specifickým uměleckým typem barokní doby. Obvykle zaujaly dominantní polohy v krajině a staly se cílem poutí a procesí. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova je situovaná na výrazném nezalesněném návrší nad rovinou Hané, takzvaném Křížovém vrchu (589 m n. m.). Křížovou cestu nechal v roce 1760 zřídit zdejší rychtář Georg Ferdinand Greschelsberger. Začíná u kostela Panny Marie Sněžné v obci Ruda a má ojedinělé kompoziční pojetí – jednotlivá zastavení mají podobu volutových rámců ve tvaru srdce s reliéfy, spočívajících na kónické noze a soklu. Na čelní straně soklu jsou německé nápisy s texty k jednotlivým zastavením. Dvanácté zastavení je figurální a zobrazuje Kalvárii v mírně nadživotní velikosti – Krista na kříži s Pannou Marií a sv. Janem, u paty kříže klečí plačící Máří Magdaléna. Autor kalvárie není znám, předpokládá se, že jím byl některý z olomouckých sochařů, snad z okruhu žáků Ondřeje Zahnera (Wolfgang Träger?)...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Sochy Cností a Neřestí před Špitálem v Kuksu, problém stárnutí a degradace u faksimilí Sochy Cností a Neřestí před Špitálem v Kuksu, problém stárnutí a degradace u faksimilí
    Pozoruhodný komplex světských a církevních budov v Kuksu založil jako středisko svého zdejšího panství František Antonín Špork (1662–1738). Tento potomek císařského generála, který přišel do Čech za třicetileté války, známý také svou činorodostí a stavební aktivitou, proslul zejména jako mecenáš umění. Lázně v Kuksu, budované od roku 1695 na levém břehu Labe, se staly vyhledávaným střediskem společenského života. Na protějším břehu Labe založil Špork špitál pro válečné veterány, jehož mimořádně rozsáhlá sochařská výzdoba je spojená se jménem Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738). Tento nejvýznamnější představitel dynamického směru českého baroka přišel do Kuksu roku 1712 a působil zde až do konce 20. let. Jeho dílem bylo nejprve 8 alegorických soch Blahoslavenství na terase před kostelem (1712–1715), které doplnily sochy dvou andělů (Blažené a Žalostné smrti) a socha Náboženství (1718). Vrcholem Braunova působení jsou alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik stojících před severním průčelím špitálu (1717–1718) a soubor sochařských děl a reliéfů s náboženskou tematikou, tesaných do skalních bloků v místě zvaném Betlém v Novém lese u Kuksu (1725–1730)...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Barokní sochařství z pojizerského pískovce Barokní sochařství z pojizerského pískovce
    Barokní umění vycházelo z významných měst a kulturních center, ale prostřednictvím vlastníků feudálních panství či církve a církevních institucí pronikalo od počátku 18. století i do menších měst a do venkovského prostředí. Množství barokních sochařských děl v okolí města Mladé Boleslavi spojuje mimo jiné shodný materiál, takzvaný pojizerský pískovec (podle řeky Jizery, pravostranného přítoku Labe). Roviny severního Polabí jsou součástí České křídové pánve, rozlehlého geologického útvaru sahajícího od Drážďan přes severní část Čech až po severozápadní Moravu, budovaného až 700 metrů mocnými druhohorními, převážně mořskými usazeninami. Barokní sochařství na Mladoboleslavsku zahrnuje práce místních řemeslnických dílen, ale i významných umělců českého baroka. Sochařství celých severovýchodních Čech bylo v 18. století ovlivněno dílem Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738), hlavního představitele radikálního směru českého baroka a jednoho z největších českých sochařů vůbec...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Městská památková rezervace Kutná Hora Městská památková rezervace Kutná Hora
    Krajina okolo dnešní kutné Hory byla osídlená od pravěku. Od roku 1143 existoval v Sedlci nejstarší český cisterciácký klášter. Město Kutná Hora vznikalo na bohatých nalezištích stříbrné rudy někdy od roku 1290. Oproti jiným královským městům to bylo tedy poměrně pozdě, hornické sídliště však rostlo závratným tempem. Díky mimořádnému bohatství z rozsáhlých nalezišť stříbrné rudy a královské mincovně ve Vlašském dvoře byla Kutná Hora po celý středověk druhým nejvýznamnějším českým městem po Praze. Rozvoj důlní techniky, umožňující dosáhnout větších hloubek, vyvrcholil koncem 15. století. Už v polovině 16. století však začala stagnace města, kterou předznamenalo zatopení nejvýznamnějších dolů. Přes zubožení třicetiletou válkou a mnohé přestavby i ztráty v 19. století si město uchovalo jedinečný architektonický výraz a atmosféru. Roku 1995 bylo historické jádro Kutné Hory s katedrálou sv. Barbory a chrámem v Sedlci zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova vnějšího pláště chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře Obnova vnějšího pláště chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře
    Stavba katedrálního chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře byla zahájena v 80. letech 14. století. Důvodem byla reprezentace předního hornického města, ale též snaha uniknout z dosahu cisterciáckého kláštera v Sedleci, na jehož pozemcích město vzniklo a pod jehož duchovní správu spadalo. Chrám byl proto založen za městskými hradbami. Stavba započala východním závěrem s ochozem a věncem kaplí, do počátku 15. století však bylo dobudováno také obvodové zdivo pětilodí. Husitské války stavbu přerušily a pokračovalo se až v 80. letech 15. století. Stavbu pak vedli špičkoví stavitelé, například Benedikt Ried, spojený s Vladislavským sálem v Praze. Došlo k určitým změnám koncepce, střední část pětilodního půdorysu byla změněna v síňové trojlodí a ve 40. letech 16. století zaklenuta krouženou klenbou. Po celé barokní období katedrálu spravovali jezuité. Provedli určité úpravy chrámu, zejména zrušili trojici pozdně gotických stanových střech a také proměnili jeho okolí monumentální stavbou jezuitské koleje, která chrám propojila s městem...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova Kamenné kašny v Kutné Hoře Obnova Kamenné kašny v Kutné Hoře
    Podloží, na kterém stojí město Kutná Hora, je protkáno hustou sítí chodeb a štol hlubokých až několik stovek metrů, což činilo problémy se získáváním pitné vody. Možnost budování studní byla omezená, a pitná voda tak musela být přiváděna z několik kilometrů vzdáleného pramene. Přívodní potrubí ústilo do několika nádrží, odkud byla voda rozváděna dále po městě. Kamenná kašna byla zřízena nad vodním rezervoárem v horní části města. Stavba byla podle letopočtu vytesaném na vnějším plášti dokončena roku 1495. Užití slova „kašna“ vlastně není přesné, neboť šlo o jakousi monumentální schránku nad cisternou, která byla zastřešena, aby byl vodní zdroj dostatečně chráněn...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova kamenných dlažeb v Kutné Hoře Obnova kamenných dlažeb v Kutné Hoře
    Rozsáhlá důlní činnost ve středověké Kutné Hoře sahala daleko za hradby města. Těžké povozy dennodenně přivážely rudu z dolů do míst první tavby, na rudný trh a posléze do centrální mincovny – Vlašského dvora, umístěné uvnitř hustě zastavěného jádra. To vyžadovalo zpevněné cesty dimenzované na velkou zátěž a frekvenci. Pro období 15. a 16. století se nám zachovaly v městských knihách nejen zmínky o dlaždičských pracích, ale i o způsobu získávání dlažebního kamene. Pozoruhodná je zpráva z roku 1593, podle níž byl kámen sbírán „Na Páchu“, tedy v korytě říčky Vrchlice v údolí pod městem. Tento říční kámen měl charakteristický zaoblený povrch. Do druhé poloviny 20. století bylo město kompletně dlážděné rozličnými dlažbami pocházejícími z různých období...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • K tématu barevného pojednání kamenných článků – příklad kostela v Zátoni K tématu barevného pojednání kamenných článků – příklad kostela v Zátoni
    V obci Zátoň, 12 kilometrů jižně od Českého Krumlova, se nad údolím Vltavy nalézá kostel sv. Jana Křtitele, který je pozoruhodným příkladem jihočeské pozdní gotiky rožmberského okruhu. Ze staršího kostela se zachovala sakristie a severní zeď kněžiště. Kolem roku 1485 začala stavba současného presbytáře. Roku 1491 byl zaklenut síťovou klenbou, na severní straně vynesenou dvojicí krakorců, neboť starší severní zeď se vzdaluje od osy presbytáře. Někdy kolem roku 1500 došlo k vytyčení půdorysu dnešní lodi včetně jižní předsíně. V interiéru vznikla síťově podklenutá kruchta otevřená do lodi trojdílnou arkádou. Dokončení zdiva určuje letopočet MCCCCCX (1510) na východním štítě, síťová klenba lodi pak vznikla až po tomto datu, někdy před rokem 1517. Jižní předsíň uzavřela síťová klenba s charakteristickým motivem takzvaného nýtování žeber...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Restaurování portálu románského kostela ve Vinci Restaurování portálu románského kostela ve Vinci
    Románské stavby v oblasti severozápadních Čech (12. století a 1. polovina 13. století) charakterizuje poměrně bohatá plastická výzdoba exteriéru i interiéru. Kostel ve Vinci je z této skupiny pravděpodobně nejmladší, podle polygonálního půdorysu presbytáře i jiných pokročilých znaků ho lze řadit až před polovinu 13. století. Je situován uprostřed obce na návrší nad řekou Jizerou, pravostranným přítokem Labe. Má téměř čtvercovou loď, jejíž západní část zabírá pozoruhodná románská tribuna. Nejvýraznějším architektonickým prvkem exteriéru je mohutný portál v západní části severní fasády. Portál má ústupkové schéma s vloženými sloupky. Profilace, svázaná římsami v úrovni soklu a v náběhu archivolty, předstupuje před venkovní líc fasády, kde poslední prut archivolty podpírá dvojice samostatných sloupků s tordovanými dříky a bohatými hlavicemi. Obloučkový vlys v tympanonu portálu lemuje ústřední výjev Krista na kříži, adorovaného dvěma postavami po stranách, které mohou představovat zakladatele stavby...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Systematická konzervace katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Systematická konzervace katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě
    Od roku 1973 je na katedrále sv. Víta prováděna systematická konzervace, zaměřená především na obvodový plášť a opěrný systém stavby. Zatímco vnitřní vybavení, mobiliář a chrámový poklad patří církvi, katedrála jako stavba je majetkem státu a je udržována Správou Pražského hradu. Tato instituce zadává a financuje veškeré konzervační a restaurátorské práce na architektuře. Kromě stavebního dozoru Správy Pražského hradu dohlíží na tyto práce památkový dozor, který vykonává Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Pro každou etapu konzervace zpracovává památkový dozor podrobný materiál, který je pro restaurátory závazný. Veškeré použité materiály a technologické postupy musejí být předem schváleny, právě tak jako veškeré zásahy, zejména doplňky a výměny zvětralých kamenných prvků. Řada problémů se ovšem objeví až v průběhu prací, proto je v hlavní sezóně nutná prakticky každodenní přítomnost památkového dozoru na lešení...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Obnova vnějšího pláště románského kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory Obnova vnějšího pláště románského kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
    Kostel sv. Jakuba Většího v Jakubu u Kutné Hory má běžný půdorys románského tribunového kostela s podélnou lodí, východní apsidou a západní věží, vyniká ale bohatým pojednáním svých fasád. Unikátní je zejména jižní průčelí lodi s románskou sochařskou výzdobou, v českých zemích výjimečnou. Zároveň se jedná o jednu z mála románských staveb, kterou můžeme přesně datovat. Při osazování nových varhan v roce 1845 byla v poprsní zdi tribuny nalezena ostatková schránka oltáře s autentikou, která zaznamenává, že oltář byl vysvěcen 19. listopadu 1165 pražským biskupem Danielem za přítomnosti českého krále Vladislava I. a jeho manželky Judity, jakož i budovatelky kostela paní Marie se syny Slaviborem a Pavlem. Datování později potvrdil i nález olověné schránky s vyrytým jménem biskupa Daniela I. v menze hlavního oltáře. Kostel prošel úpravami v polovině 16. století i v době baroka a v 19. století, v podstatě se ale autenticky dochoval do dnešních dnů...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Restaurování románského portálu v Záboří nad Labem Restaurování románského portálu v Záboří nad Labem
    Jižní portál kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem náleží mezi špičková díla českého románského umění. Celkový kontext portálu a jeho osazení v průčelí dnešní lodi však vyvolává řadu otázek. Shoda nepanuje ani o jádru románské stavby, dnešním presbytáři. Starší odborná literatura ho považovala za torzo patrové románské kaple, patrně nikoli neprávem. Dnešní loď kostela, přestože obsahuje portál a ještě další románské články, například sloupy s patkami a bohatými akantovými hlavicemi na vnitřním líci jižní zdi, však do značné míry postrádá charakteristické znaky románských staveb. Od 70. let 20. století bývá sice interpretována jako rozlehlá románská předsíň před vlastním kostelem, tuto teorii však zpochybňuje například velmi ledabylá sestava románských článků, patrná z kruchty. Nutno říci, že také proporce portálu, zejména převýšený sokl, nasvědčovaly tomu, že byl na svém současném místě druhotně sestaven. Portál byl opravován roku 1895, čtyři z jedenácti pásů archivolty byly nově vytvořeny z hrubé cementové malty, chybějící sloupek na pravé straně byl doplněn výduskem, provedeným jako kopie sloupku na protější straně...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Restaurování západního průčelí Klášterního chrámu v Dolních Kounicích Restaurování západního průčelí Klášterního chrámu v Dolních Kounicích
    Konvent premonstrátek v Dolních Kounicích na jihozápadní Moravě, zvaný „Rosa coeli“, byl založen z místní šlechtické iniciativy roku 1181. Románský chrám, stavěný někdy v 1. třetině 13. století, je částečně dochován ve zdivu gotického konventu. Někdy v 1. polovině 14. století prošel klášter rozsáhlou přestavbou, z níž pocházejí dochované části konventu i mohutné torzo klášterního chrámu Panny Marie. Středověký klášter měl poměrně složitou strukturu, ženský konvent uzavřený v klausuře po duchovní a materiální stránce spravoval probošt, který měl k ruce několik premonstrátských kanovníků. Klášter přestál husitské války a počátkem 16. století náležel dokonce k poměrně významným institucím, roku 1522 však jeho probošt přestoupil k luteránství a oženil se s jeptiškou. Od té doby již klášter skomíral. Zkázu dovršil požár na počátku 18. století...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Restaurování raně gotického portálu v Předklášteří u Tišnova Restaurování raně gotického portálu v Předklášteří u Tišnova
    Cisterciácký klášter byl založen v podhůří Českomoravské vrchoviny vdovou po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Konstancií, dcerou uherského krále Bély III. Fundace ženského kláštera spadá do období před rokem 1233, rozhodující stavební aktivity probíhaly asi do roku 1240. Kostel i klášterní budovy prošly pozdně barokní úpravou, v jádru jsou však dochovány z původní výstavby. Dominantním a zároveň nejhodnotnějším prvkem je portál průčelí chrámu, jeden z nejvýznamnějších příkladů raně gotické portálové architektury v českých zemích. Představuje středoevropskou odezvu francouzské katedrální gotiky a svým pojetím se vymyká cisterciácké řádové architektuře. Souvisí to s královským původem fundátorů a skutečností, že klášter byl místem posledního odpočinku členů dynastie Přemyslovců. Kompozice portálu je tradiční: ústupkové ostění s vloženými sloupky je bohatě dekorováno vegetabilními a zoomorfními motivy, nadpraží tvoří figurální tympanon s kompozicí Trůnícího Krista v mandorle a figurami Panny Marie a sv. Jana Křtitele po stranách...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.
  • Restaurování portálu Staré radnice v Brně Restaurování portálu Staré radnice v Brně
    Portál Staré radnice v Brně, jeden ze symbolů moravské metropole, je dílem zdejšího rodáka a zároveň jedné z nejvýznamnějších osobností pozdně gotického sochařství a stavitelství střední Evropy, Antona Pilgrama. Někdy od roku 1480 ve Vídni aktivní mistr se v roce 1502 vrací do svého rodiště, kde v roce 1510–11 tvoří portál sídla městské samosprávy. V roce 1511 pak odchází opět do Vídně, kde se stává mistrem stavby dómu sv. Štěpána (Dombaumeister). V roce 1513 zde vytváří varhanní podnož (Orgelfuss) a o dva roky později legendární kazatelnu se svým známým autoportrétem. Jeho skon je předpokládán v roce 1515. Portál brněnské radnice, akcentující východní průčelí komplexu starších staveb se zásadní stavební fází před rokem 1250, je jedinečnou architektonicko-sochařskou kompozicí. Vrcholí pěti fiálami s figurami měšťanů a zbrojnošů pod baldachýny...
    Náhled panelu ve formátu pdf -> zde.