Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

GOJDA, Martin
Výzkum historické krajiny a ochrana archeologického dědictví prostřednictvím metod dálkového průzkumu


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 137–144
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7304

Současný pokročilý stav rozvoje dálkového archeologického průzkumu v mnoha evropských zemích dokládají dvě důležité skutečnosti: jednak význam, který tomuto oboru přisuzují sami archeologové, a jednak mezinárodní spolupráce, která se kontinuálně rozvíjí, oslovuje nemalou část evropské odborné veřejnosti a pomáhá etablovat tento nedestruktivní obor na širším evropském území. Jednou ze zemí, která v postkomunistické éře (a dokonce již před jejím začátkem) zahájila a do současnosti systematicky rozvíjí dálkový průzkum a leteckou fotografii pro výzkum minulosti, je i Česká republika. Informace získané některou z metod DAP slouží primárně potřebám studia a ochrany pravěké a historické krajiny a pozůstatků aktivit člověka v ní. Za hlavní cíle tohoto oboru považujeme plošný průzkum krajiny z výšky, sledující identifikaci a mapování areálů s dosud neznámými pozůstatky minulých sídelních aktivit; dokumentaci kulturní krajiny, zejména rozmanitých kategorií nemovitých památek, ale také reliktů původního přírodního prostředí a projevů tafonomie krajiny – zejména takových, které mají vztah k uspořádání minulých lidských sídel; získávání informací z leteckých a družicových snímků a lidarových dat, pořizovaných za jiným účelem než je archeologická prospekce a studium historické krajiny; evidenci, uložení a odbornou analýzu získaných dat, jejich využití v teoreticky založeném výzkumu minulosti a v ochraně kulturního dědictví – v tomto ohledu se data dálkového archeologického průzkumu využívají zejména k řešení otázek sídelní a krajinné archeologie, tj. např. k výzkumu způsobů využití krajiny a ke studiu forem sídel, hustoty osídlení a struktury sídelních areálů v minulosti. Bezkontaktní metody dálkového průzkumu prokazují v dlouhodobé perspektivě velkou efektivitu při jejich využití v péči o historickou krajinu a její nemovité složky. Zůstaneme-li při hodnocení jejich potenciálu na území Čech, můžeme konstatovat, že díky čtvrt století trvajícímu systematickému dálkovému průzkumu naší krajiny bylo dosavadní poznání pravěkého osídlení významně obohaceno především v sídelně nejexponovanějších oblastech tzv. starého sídelního území (střední a dolní Polabí a Poohří, dolní Povltaví a Pojizeří, údolí Cidliny, resp. Nymbursko, Poděbradsko, Kolínsko, Mělnicko, Podřipsko, Litoměřicko, Lounsko, Ústecko). Pramenná základna byla kvantitativně obohacena o zhruba třináct set dosud neznámých archeologických lokalit - převážně obytných pravěkých a raně středověkých komponent sídelních areálů, ale také míst s doklady přítomnosti člověka v pozdním středověku, novověku a raně moderním období. Z hlediska druhového zastoupení nemovitých památek byla zjištěna existence řady u nás dosud vůbec nebo jen v malém počtu evidovaných objektů, jejichž přítomnost ovlivňuje náš pohled na zastoupení různorodých kategorií areálů/objektů v někdejší sídelní oikumeně. S tím souvisejí také teoreticky založené výzkumy směřující k poznání sídelních forem, hustoty a struktury minulého sídlení, neboť informace z fotoleteckých dat doplňované navíc údaji z povrchových a geofyzikálních průzkumů, jsou k tomu velmi vhodné. V oblasti ochrany archeologického dědictví lze na dosavadní výsledky leteckého průzkumu pohlížet především s ohledem na skutečnost, že známe-li přesnou polohu nově evidovaných areálů archeologického zájmu, máme možnost je v budoucnu účinně chránit.

Klíčová slova: Dálkový archeologický průzkum – letecká fotografie – družicové snímky – lidarová data, kulturní krajina



Cizojazyčné anotace:

Anglicky
The current advanced state of development of remote archaeological sensing in many European countries is demonstrated by two important facts: first, the importance that this industry is attributed by archaeologists themselves, and secondly, the international cooperation which is continuously developing is addressing a significant part of the European scientific community and is helping to establish this non-destructive scope on a wider European territory. One of the countries in the post-communist era (and even before) that has begun, and currently continues, to systematically develop remote sensing and aerial photography for the research of the past, is the Czech Republic. Information obtained by any of the DAP methods primarily serves the needs of studying and protecting prehistoric and historic landscapes, and the remains of human activities it contains. We consider the main objectives of this field to be a blanket survey of the landscape from above, monitoring identification and mapping areas with previously unknown relics of past settlement activities; documentation of the cultural landscape, especially the varying categories of immovable monuments, but also relics of the original natural environment and manifestations of landscape taphonomy – in particular those related to the arrangement of previous human settlements; obtaining information from aerial and satellite imagery and lidar data acquired for a purpose other than archaeological prospection and the study of historic landscapes; recording, storing, and expert analysis of the data, its use in theoretically based research of the past and in the protection of cultural heritage – in this respect, the data from remote archaeological sensing are used mainly to address the issues of settlement and landscape archeology, i.e. the research of methods of landscape use and the study of forms of settlements, population density, and the structure of area settlement in the past. Contactless methods of remote sensing have proven to be very efficient in the long run in their use in the care of the historic landscape and its immovable component. If, when evaluating their potential, we stay within the boundaries of the Czech Republic, we can say that thanks to a quarter of a century of systematic remote surveying of our landscape, our previous knowledge of prehistoric settlements has been significantly enriched primarily in residentially most exposed areas, the so-called old settlement territory (middle and lower Labe and Poohří, lower Povltaví and Pojizeří, Cidliny valley, respectively Nymbursko, Poděbradsko, Kolínsko, Mělnicko, Podřipsko, Litoměřicko, Lounsko, and Ústecko). The source base was quantitatively enriched by about thirteen hundred previously unknown archaeological sites – mainly residential prehistoric and early medieval components of settlement areas, but also of sites with evidence of human presence in the late middle ages, the modern age, and the early modern period. In terms of generic representation of immovable monuments, the existence of a number of structures that have been recorded only in a small number or not at all, whose presence affects our view of the representation of diverse categories of sites/buildings in former known settlements. This also involves theoretically based research directed towards understanding settlement forms, and the density and structure of previous settlements, since information from aerial photo data, also supplemented by extra data from surface and geophysical surveys, are the most appropriate. In the field of preserving archaeological heritage, the hitherto results of aerial surveys can be viewed primarily with regard to the fact that if we know the exact location of the newly recorded sites of archaeological interest, we have the opportunity to effectively protect them in the future.



Návrat zpět