Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

MICHALČÁKOVÁ, Jana
Středověká cisterciácká krajina coby hranice. Příklad Moravy a Papežského státu na počátku XIII. století


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 132–136
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7303

Příspěvek slouží jako jistý epilog k tématu věnovanému krajině v baroku, protože otevírá velké související téma – kulturní krajinu ve středověku. Článek nemá podobu autoritativního výkladu, ale spíše souboru otázek, které mají načrtnout směr dalších možných úvah při snaze o poznání této dosud velmi málo prozkoumané tematické oblasti. V první části se zabývá otázkou, zda může existovat cisterciácké genius loci a jeho možný základ spatřuje ve struktuře cisterciáckých staveb, které nejen ovlivňovaly bezprostřední situaci ve svém okolí, ale které se také stávaly součástí propojené sítě úseků transformované krajiny rozšiřující se po celé Evropě. Dále příspěvek věnuje pozornost konkrétní podobě této transformace. Dochází k závěru, že cisterciácké državy byly proměňovány ve snaze přiblížit se idey Nebeského Jeruzaléma, jako jasně vymezeného a ohraničeného prostoru, v jehož rámci bylo možné šířit náboženské, estetické, ale také technologické koncepty. Tyto teze jsou pak ilustrovány na dvou konkrétních příkladech. Prvním z nich je moravský Velehrad, kde bylo založení cisterciáckého opatství prostředkem ke kolonizaci „pustiny“ a její zcela doslovnou a konkrétní transformaci v obdělávanou kulturní krajinu. Druhým příkladem jsou opatství Fossanova a Casamari poblíže Říma, která sice vznikla již v rámci existující kulturní krajiny, nicméně rovněž byla prostředkem kolonizace, tentokrát politicko-dipolomatické, v rámci komplikovaných vztahů Papežského státu s dalšími mocenskými hráči.

Klíčová slova: kulturní krajina středověku – cisterciáci – Velehrad – Papežský stát



Cizojazyčné anotace:

Anglicky
The article contribution serves as a certain epilogue to the theme of the Baroque landscape because it opens a large related theme – the cultural landscape in the Middle Ages. The article does not take the form of an authoritative interpretation but rather as a set of questions that should outline the direction of other possible considerations in the attempt to understand this theoretically very under-explored topic. The first part deals with the question of whether there can exist a Cistercian genius loci and its possible foundations in the structure of Cistercian buildings that not only influenced the immediate situation in their surroundings but also became a part of the interconnected network of stretches of transformed landscape extending throughout Europe. The article goes on to focus on the concrete form of this transformation. It concludes that the Cistercian holdings were transformed in an effort to bring the idea of Heavenly Jerusalem closer as a clearly defined and bounded space in which religious, aesthetic and technological concepts could be disseminated. These theses are then illustrated using two specific examples. The first one is Moravian Velehrad, where the founding of the Cistercian Abbey was a means of colonizing the “wasteland” as well as a completely literal and concrete transformation in the cultivated cultural landscape. The second example presents the abbeys of Fossanova and Casamari near Rome, which, although already established within the existing cultural landscape, were also a means of colonization, this time politico-diplomatic, as part of the complicated relations between the Papal State and other power players.



Návrat zpět