Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

VOJTĚCHOVSKÝ, Jan; VAŘEJKOVÁ, Barbora; SVOBODA, David
Malířská technika mezi centrem a venkovem. K výzdobě kostela Všech svatých v Heřmánkovicích z pohledu restaurátorů


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 123–131
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7302

Cílem této studie bylo porovnání techniky dosud zcela neznámého regionálního malíře Johanna Hausdorfa a věhlasného barokního freskaře Cosmy Damiana Asama, jenž mohl být přímým či nepřímým Hausdorfovým učitelem. Srovnání proběhlo na základě analýzy výsledků restaurátorských a přírodovědných průzkumů dvou nástropních maleb připisovaných Johannu Hausdorfovi a studie techniky nástropní malby Cosmy Damiana Asama v katedrále ve Freisingu od Jürgena Purscheho. Technika výstavby malby ani použité materiály se u věhlasného autora a jeho regionálně působícího kolegy příliš neliší. Zásadní rozdíl mezi srovnávanými malbami spočívá především ve velikosti denních dílů, tj. úseků čerstvě naneseného intonaca, jež byly pojednány malbou v průběhu jednoho dne. Velikost denních dílů u Asama je v průměru desetkrát větší než u Hausdorfa (cca 10 m2 a 1,2 m2). Tento fakt může svědčit o vyšším počtu Asamových spolupracovníků, ale spíše dokládá vysokou malířskou zdatnost a zkušenost Asama. Oproti tomu Hausdorf byl autorem výrazně méně suverénním. Malbu prováděli oba malíři technikou fresco-secco, při níž používali především vápenné barvy, případně barvy pojené kaseinátem vápenatým, které umožňovaly nanášení lazurnějších vrstev. U Asama byly ve vrstvách dokončovaných secco technikou identifikovány také lazury pojené arabskou gumou či škrobem. Jak je možné předpokládat, velice odlišný je samotný malířský projev srovnávaných autorů, tzn. práce se štětcem. Ta je v případě Asama na zásadně vyšší úrovni. Asam používá pro budování objemů kromě barevných valérů i silné vápenné pasty, které případně lazuruje po jejich zaschnutí. Hausdorfova výrazně méně pastózní malba působí v tomto ohledu poněkud ploše. Asam se na rozdíl od Hausdorfa nezabývá tolik detaily a zaměřuje se na plastické působení hlavních forem. Jak z uvedených informací vyplývá, jednoznačný rozdíl mezi regionálním malířem a umělcem, který svá díla realizoval v rámci řady evropsky významných projektů, spočívá především v malířském projevu, tedy v tom, co dokáže mírně poučený pozorovatel rozeznat již při prvním pohledu na malbu. Naopak menší rozdíly zaznamenáme v technice a použitých materiálech, i když zmíněný rozdíl ve velikosti denních dílů u obou autorů je ohromující. Studium techniky obou malířů nám bohužel neposkytne ani informace o tom, zda mohl existovat mezi oběma malíři vztah mistra a žáka. Hausdorfova technika totiž nese znaky pro tehdejší nástěnné malířství obvyklé a na rozdíl od techniky Asamovy ničím specifickým v tomto ohledu nevyniká. Na základě této studie tedy není možné říci, zda existovala jakákoli vazba mezi oběma malíři. Je ale zřejmé, že Hausdorf Asamovu produkci znal a inspiroval se jí minimálně co se týče rozvržení kompozice klenby a specifických dekorativních prvků. Bez nezbytného školení u zkušeného freskaře by ostatně nebyl schopen přistoupit k samostatným monumentálním realizacím, které na Broumovsku vykonal.

Klíčová slova: Heřmánkovice – Johann Hausdorf – technika nástěnné malby – umění v centru a na venkově – Cosmas Damian Asam



Cizojazyčné anotace:

Anglicky
The aim of this study was to compare the technique of the still unknown regional painter Johann Hausdorf and the renowned Baroque fresco artist Cosmas Damian Asam, who could have been Hausdorf’s teacher, directly or indirectly. The comparison was based on an analysis of the results of restoration and science research of two ceiling paintings attributed to Johann Hausdorf and a study of the painting technique of Cosmas Damian Asam at the Freising cathedral by Jürgen Pursche. The technique of the painting and the materials used are not much different between the famous author and his regional colleague. The major difference between the compared paintings lies above all in the size of the daily parts, meaning the sections of freshly painted plaster that were painted within one day. The size of the daily parts by Asam is on average ten times greater than with Hausdorf (approx. 10 m2 and 1.2 m2). This fact can testify to the higher number of Asam’s collaborators, but it rather shows the high degree of Asam’s artistry and experience. Hausdorf, on the other hand, was significantly less sovereign as an author. The painting was performed by both painters using the fresco-secco technique, using mainly lime paints or calcium-caseinate-bonded paints to allow for the application of more glazed layers. Asam’s layers were finished with the secco technique, with arabic rubber or starch also identified. As it can be assumed, the authors’ painting expressions are very different, particularly their work with the brush, which is on a much higher level for Asam. Asam uses thick lime pastes to build volume, in addition to color vallers, which he may have varnished after drying. Hausdorf's considerably less pasty painting comes across a bit flatter in this respect. Asam, unlike Hausdorf, did not deal so much with detail and focused on the plastic effect of the main forms. As can be seen from the above information, the clear distinction between the regional painter and the artist who realized his works in a number of European projects is primarily to be found in the painting expression, meaning what a well-informed observer can recognize upon the first sight of the painting. On the contrary, we notice smaller differences in the technique and the materials used, although the difference in the size of the daily parts of both authors is astounding. The study of the technique of both painters, unfortunately, does not provide us with information as to whether there could have been a master/pupil relationship between the two painters. Hausdorf's technique carries the signs for the wall paintings of the period and, unlike Asam's technique, nothing special stands out in this respect. Based on this study, it is not possible to say whether there was any link between the two painters. It is clear, however, that Hausdorf knew of Asam's production and was inspired by it at least in terms of layout of composition of the vaulting and of specific decorative elements. Without the necessary training under an experienced fresco artist, he would not have been able to undertake the independent monumental realizations that he executed in Broumov.



Návrat zpět