Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

GAŽI, Martin
Balvan neboli zbožnost. Barokní poutní místo Svatý Kámen u Rychnova nad Malší ve středoevropských souvislostech


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 57–66
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7296

Studie analyzuje proměny poutního areálu Panny Marie Sněžné u Svatého kamene (Maria Schnee beim Heiligen Stein), vystavěného nedaleko jihočeského příhraničního městečka Rychnov nad Malší (. S využitím dosud nepublikovaného stavebněhistorického průzkumu z roku 1975 a nově uchopených písemných i ikonografických pramenů studie interpretuje stavební vývoj poutního místa odlišně od závěrů stávající odborné literatury. „Sakrální okrsek“ vznikl na pastvině obklopené lesy a plné velkých balvanů. V roce 1633 při jednom z nich zažil rychnovský měšťan Ambrosius Spuleck zjevení bíle oděného chlapce, který mu ukázal, kde má být postavena kaple a vyhloubena studna. Stavebně bylo poutní místo založeno z iniciativy Anny Christiny Pöperl, abatyše českokrumlovského kláštera klarisek, v roce 1653 a jeho první podoba byla dokončena roku 1655. Na vzniku kaple Panny Marie Sněžné a votivního oltáře s milostným obrazem se finančně podílela i ovdovělá kněžna Anna Marie z Eggenbergu, rozená z Braniboru, která – což je zvlášť pozoruhodné – neskrývala své luterské vyznání. Pravděpodobně již v šedesátých letech 17. století byly ke kapli připojeny ambity, jejichž zeď vedla přes uctívaný kámen, který tak byl přístupný z vnější i vnitřní strany areálu. Na samém počátku 18. století nad ním byla v areálu vystavěna druhá, severně stojící kaple, kterou v roce 1708 doplnilo studniční stavení centrální půdorysu s výraznou cibulovou střechou. V roce 1744 byly dvě kaple spojeny rozměrnou kostelní lodí. Stavba areálu byla dokončována v několika etapách až do roku 1753, jeho výsledná podoba zahrnovala též jižní boční kapli, pozdně barokní ambity a obytnou budovu pro duchovního správce, později přeměněnou na drobný klášter. V době komunistické vlády bylo poutní místo uzavřeno, včleněno do pohraničního pásma, využíváno pro ostrahu hranic a dlouhodobě devastováno. V roce 1975 byla stržena významná část areálu (ambity, obytná budova, jižní boční kaple). Na základě nápisů na votivních tabulích z let 1653–1662, které zachycuje tisk vydaný v Linci roku 1688, se studie pokouší doložit splývání zbožných identit místa (balvan, studánka, kaple, milostný obraz) ve vědomí příchozích prosebníků. V komparativní části shromažďuje středoevropské příklady kultovního využití balvanů bizarních tvarů (Schalenstein, Boża stopka), které byly zejména v 17. a 18. století vnímány jako stopy dějů náležejících „dávnému nepamětnému času“. Často byly spojovány s místy zjevení, odpočinku světců či otisku jejich šlépějí. Srovnávací příklady studie nachází nejen v českých zemích, ale i v Rakousích, polsko-litevském soustátí či Bavorsku, a zamýšlí se nad rozdíly mezi centralistickou kritikou předmoderních vzdělanců a způsoby lokální symbiózy různorodých náboženských představ. V naprosté většině případů byly uctívané přírodniny doplňovány liturgickými stavbami a artefakty, které garantovaly křesťanský výklad místa. Dobová duchovní i světská vrchnost vytvářela podmínky pro křesťanské uchopení lokálního, společensky zdola se konstituujícího dění, většinou však neužívala „disciplinačních“ nástrojů moci.

Klíčová slova: poutní místo – barokní zbožnost – uctívané kameny – mariánská úcta – jižní Čechy – střední Evropa



Cizojazyčné anotace:

Anglicky
The study analyzes the transformation of the pilgrimage site of Our Lady of the Snows at Svatý Kámen (Maria Schnee beim Heiligen Stein), built near the south Bohemian border town of Rychnov nad Malší. Using a previously unpublished constructional-historical survey from 1975 as well as recently acquired written and iconographic sources, the study interprets the architectural development of the pilgrimage site differently from the findings of existing professional literature. This “sacred precinct” formed on a pasture surrounded by forests and full of large boulders. In 1633, near one of them, the Rychnov burgher Ambrosius Spuleck received a revelation of a white-clad boy who showed him where a chapel should be built and a well dug. The pilgrimage site was built in 1653 at the initiative of Anna Christina Pöperl, abbess of the Český Krumlov monastery, and it was first completed in 1655. The chapel of Our Lady of the Snows and its votive altar with picture was financially participated in by the widowed Duchess Anna Marie of Eggenberg, née Brandenburger, who – particularly noteworthy – did not conceal her Lutheran faith. Probably in the 1660’s, the cloisters were attached to the chapel, the wall of which led through a venerated stone which was thus accessible from inside and outside the premises. At the very beginning of the 18th century, another north-standing chapel was built above it on the premises, complemented in 1708 by a well construction on a central plan with a distinctive onion-shaped roof. In 1744, the two chapels were connected by a larger nave. Construction of the complex was finished in several stages until 1753, when its final form also included the southern side chapel, the late Baroque cloisters, and a residential building for the church administrator, later converted into a small monastery. During the Communist government, the site was closed and incorporated into the border zone, used for border surveillance, and was devastated for a long time. In 1975, a significant part of the complex was demolished (cloisters, residential building, south side chapel). Based on the inscriptions on the votive panels from 1653-1662, captured by a print published in Linz in 1688, the study attempts to demonstrate the merging of religious identities of the sites (boulder, fountain, chapel, picture) in the consciousness of incoming supplicants. In comparative examples, it gathers Central European examples of the cult usage of bizarre-shaped boulders (Schalenstein, Boża stopka) which, in the 17th and 18th centuries, were primarily perceived as traces of events belonging to “an ancient unforgettable time”. Often they were associated with places of revelation, resting places of the saints, or their footprints. The study finds comparative examples not only in the Czech Republic but also in Austria, the Polish-Lithuanian Commonwealth, and Bavaria, and contemplates the differences between a centralized critique of premodern and a local symbiosis of diverse religious beliefs. In the vast majority of cases, revered natural formations were supplemented by liturgical buildings and artifacts that guaranteed a Christian interpretation of the site. The spiritual and secular authority of the time created the conditions for a Christian understanding of the local event, socially taking place from below, but usually did not use the “disciplining” instruments of power.



Návrat zpět