Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

BALÁŽOVÁ, Barbara
Handštajn pro Josefa II. – na stůl zmenšená industriální krajina středoslovenských báňských měst


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 26–35
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7293

V rámci koncepce raně novověké kunstkammer, ve které nejsou objekty umísťované podle typu, ale v síti významů, a ve které nejen malby, sochy, umělecké řemeslo, antické i exotické mince, medaile a cennosti, ale například i zvířata, ovoce, semena, horniny a minerály, hudební nástroje, hodiny a technické instrumenty, reprezentovaly základní kategorie Naturalia, Artificialia, Scientifica a Antiquitatis, byl handštajn ukázkovým příkladem raritního objektu symbolizujícího zvlášť báňské lokality, a to nejen Evropy, ale také jiných častí světa. Primárně byl tedy objektem, který reprezentoval osobitý a tajuplný prostor podzemního světa a přirozeně byl zařazený do sekce přírodnin (Naturalia), srovnatelně však reprezentoval také na stůl zmenšenou industriální báňskou krajinu: tak byly totiž handštajny při různých slavnostních příležitostech i prezentované a aranžované. Z filozofického či konceptuálního hlediska zastupoval v raně novověkém muzeu poznání klasický element Země, handštajn dokonce nereprezentoval pouze Zemi jako takovou, ale především její dobývání a podrobovaní báňskou činností; z hlediska klasické kategorizace kunstkammer Samuela Quiccheberga (1529–1567) by splnil podmínky zejména na zařazení do tzv. prvého oddílu, tj. mezi objekty reprezentující vládce a jeho úspěchy na teritoriích jemu podléhajících. Díky množství písemných pramenů je možné barokní handštajny ze středoslovenských báňských měst vnímat rovněž v kontextu memorabilií: jako prezentace báňské činnosti ve formě vzpomínky či suvenýru z cesty byl dvěma mistry, a to Matthiasem Scarwuthem (1722–1802) a Franzem Xaverem Glantzem (†1772/1774), vytvořen handštajn pro římského krále a budoucího císaře Josefa II. (1741–1790) při příležitosti jeho návštěvy ve středoslovenských báňských městech a objekt přímo edukačně vizualizoval a miniaturizoval v jednom jediném artefaktu celý proces těžby a zpracování rudy postupy aktuálními v roce návštěvy 1764, tzn. zaznamenával uchopení či podrobení krajiny člověkem prostřednictvím theatrum machinarum, pro raně novověkého návštěvníka báňských lokalit napoprvé ohromujícího a vyrážejícího dech.

Klíčová slova: středoslovenská báňská města – Kunstkammer – handštajn – industriální krajina – theatrum machinarum



Cizojazyčné anotace:

Anglicky
Within the concept of the early modern age Kunstkammer, in which objects were placed not according to type, but within a network of meanings, and in which not only paintings, sculptures, arts and crafts, antique and exotic coins, medals and valuables, but also e.g. animals, fruits, seeds, rocks and minerals, musical instruments, clocks and technical instruments represented the basic categories Naturalia, Artificialia, Scientifica, and Antiquitatis, the “handstein” was a prime example of a rare object symbolizing mining sites in particular, not only of Europe but also of other parts of the world. Primarily, it was therefore an object that represented the distinctive and mysterious space of the underground world and was naturally included in the category of Naturalia, but also equally represented a tabletop-sized miniature industrial mining landscape: this is how handsteins were presented and arranged for various festive occasions. From a philosophical and conceptual point of view, the handstein represented the classic element of Earth in the early modern museum of knowledge; the handstein did not merely represent the Earth as such, but primarily its conquest and subjugation through mining activities. From the perspective of conventional categorization, the Kunstkammer of Samuel Quiccheberg (1529-1567) in particular would have fulfilled the conditions for inclusion in the “first section”, i.e. between objects representing the ruler and his achievements on the territories subject to him. Thanks to the number of written sources, Baroque handsteins from Central Slovak towns can also be seen within the context of memorabilia: two masters, Matthias Scarwuth (1722-1802) and Franz Xaver Glantz († 1772/1774), created handsteins for the Roman King and future Emperor Joseph II (1741-1790) as a presentation of mining activities in the form of memories and souvenirs of his trip on the occasion of his visit to Central Slovak mining towns. The object directly and educationally visualized and miniaturized, in a single artifact, the entire process of mining and ore processing by the methods used in 1764, in the year of his visit, i.e. recording the understanding and submission of the landscape by humans through a theatrum machinarum, something overwhelming and breathtaking for the early modern visitor to mine sites.



Návrat zpět