Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

RYCHNOVÁ, Lucie
Šlikovská barokní krajina


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 18–25
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7292

Předmětem příspěvku je krajina panství Františka Josefa Šlika (1656–1740) ve východních Čechách (Kopidlno, Staré Hrady, Veliš, Vokšice). Pozornost bude upřena zejména na komponovanou krajinu velišsko-vokšického panství, kde vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka. Autorka jednak představí kompozici samotnou, jednak možné impulsy, které mohly Františka Josefa Šlika ke stavbě kaplí a jejich situování v krajině vést. Stavebník, jakožto majitel a správce panství, byl především hospodářem. Z toho důvodu se také hospodaření jeho panství odráží v podobě krajiny, a to zejména ve formě hospodářských dvorů, které vzhledem ke svému rozsahu dominovaly jak krajině, tak sídlům. Jedním z nejvýznamnějších dvorů byl i zmíněný dvůr s rezidencí ve Vokšicích. Právě v oblasti Vokšic a nedaleko původního centra panství – Veliše nechal hrabě Šlik vystavět soubor kaplí – Loretu, kapli sv. Anny, sv. Andělů strážných a Nejsv. Trojice. Tyto menší sakrální architektury byly v krajině propojeny pomocí cest a pohledových vztahů a nesly silný reprezentační, ale také spirituální význam. František Josef byl v době jejich výstavby na vrcholu své kariéry. Do svých služeb najal r. 1690 J. B. Matheye, který s jistotou projektoval kaple Loretu a Sv. Annu. Zatímco Loreta reprezentuje pomocí kamenné desky zejména Františka Josefa, Sv. Anna mohla být referencí na slavného dědečka (Jindřicha Šlika) a historii rodu v západních Čechách (kostel sv. Anny u Plané). Intimnější charakter mohly mít zbývající části kompozice. Kaple sv. Andělů strážných s vyobrazením archanděla Rafaela v interiéru, vystavěná za Františka Josefa a jeho první ženy Sylvie Kateřiny († 1713), mohla symbolizovat prosbu či poděkování za uzdravení těžce nemocné hraběnky. A nakonec kaple Nejsvětější Trojice, spojená s celkem nepřímo a umístěná v blízkém lesíku, byla místem fyzické a spirituální očisty, stály u ní totiž prosté lázně a eremitáž. V neposlední řadě stojí za zmínku i pohledové a symbolické propojení sakrálních staveb s rezidenčními a hospodářskými stavbami. Soubor kaplí byl bezprostředně spojen se zámečkem a dvorem ve Vokšicích, kde se nacházela i sýpka projektovaná Matheyem a vystavěná r. 1700 hraběcím stavitelem a architektem Filipem Spannbruckerem. Nepřímo byla Loreta spojena pohledovou osou se zámkem a dvorem v Jičíněvsi (Filip Spannbrucker), která byla pravděpodobně hlavní rezidencí Františka Josefa Šlika na alodních panstvích. Krajina se tak pomocí výstavby stala prostředkem reprezentace stavebníka a jeho rodiny. Stavebník se v krajině svého panství představuje jako dobrý hospodář, který se stará o ekonomický i duchovní rozkvět svěřeného i svého majetku, stará se o blaho svých poddaných a naplňuje Boží vůli.

Klíčová slova: Jičínsko – Šlikové – barokní architektura – kompozice krajiny – J. B. Mathey



Cizojazyčné anotace:

Anglicky
The subject of this article is the landscape of the estate of Franz Joseph Schlick (1656-1740) in eastern Bohemia (Kopidlno, Staré Hrady, Veliš, Vokšice). Attention is focused in particular on the composed landscape of the Veliš-Vokšice estate, where a set of chapels was built that were interconnected by viewing axes. Part of this set was also the noble court with a small castle in Vokšice. This landscape composition has received attention in terms of its formal design, but so far the circumstances associated with the actual motivations of their builder have been less examined. The author presents the composition alone as well as presenting the possible impulses that may have led Franz Joseph Schlick to building the chapel and situating it in the landscape. The builder, also the owner and administrator of the estate, was mainly an agriculturalist. For this reason, the management of his estate also reflected in the appearance of the landscape, especially as agricultural farmsteads that, given their size, dominated both the landscape and residences. One of the most important farmsteads was also the aforementioned one with residence in Vokšice. It was in the area of Vokšice and near the original center of the estate, in Veliš, that Count Schlick had a set of chapels built – Loreta, chapel of St. Anne, Holy Guardian Angels, and the Holy Trinity. These smaller sacral architectural structures were interconnected in the landscape by a system of paths and visual relationships, and bore a strong representative and spiritual significance. At the time of their construction, Franz Joseph was at the peak of his career. In 1690, he entered the service of J. B. Mathey, who certainly designed the chapels of Loreta and St. Anne. While the Loreta used stone slabs to represent Franz Joseph, St. Anne could have been a reference to his famous grandfather (Heinrich von Schlick) and the history of the family in western Bohemia (Church of St. Ann near Planá). The remaining parts of the composition may have had a more intimate character. The Chapel of the Holy Guardian Angels depicting Archangel Raphael in the interior, built under Franz Joseph and his first wife Sylvie Catherine († 1713), could symbolize a plea or a thanksgiving for healing the seriously ill countess. Finally, the Chapel of the Holy Trinity, connected with the whole indirectly and located in a nearby forest, was a place of physical and spiritual cleansing, standing at a simple spa and summer houses. Finally worth mention is the visual and symbolic connection of the religious buildings with the residential and farm buildings. The set of chapels was directly connected with the castle and courtyard in Vokšice, which was designed by Mathey and built in 1700 by the count’s builder and architect Filip Spannbrucker. The Loreta was indirectly connected by a visual axis to the castle and courtyard in Jičíněves (Filip Spannbrucker), which was likely the main residence of Franz Joseph Schlick. Using construction, the landscape therefore became a means for the builder to represent himself and his family. In the landscape of his estate, the builder presents himself as a good manager who cares about the economic and spiritual success of his entrusted and his own assets, who cares about the welfare of his subjects, and who fulfills God's will.



Návrat zpět