Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

SVĚTLÍK Ivo, VARADZIN Ladislav
Příspěvek k datování raně středověkých příkopů na Vyšehradě


Zprávy památkové péče 2011/71, číslo: 5, str: 340–344
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-6603

Pro představu o vnitřním uspořádání raně středověkého Vyšehradu hrají významnou roli archeologická zjištění, ať už ve formě nových výzkumů nebo zpracování starších fondů. Jedním z hlavních výchozích bodů pro vysledování specifických funkcí hradiště jsou pozůstatky fortifikací, rozdělujících vnitřní plochu Vyšehradu. Dosud jsou z lokality uváděny celkem čtyři objekty považované s větší či menší mírou jistoty za pozůstatky raně středověkých fortifikací. Autoři se zaměřují na jednoznačný nález příkopu před bazilikou sv. Vavřince a zejména na jeho datování, které lze na základě v příspěvku publikované radiouhlíkové analýzy zařadit do raného středověku. Podkladem datování je výborně dochovaný borovicový kůl, nalezený in situ na dně příkopu (dendrochronologické určení se bohužel nezdařilo), jehož stětí lze datovat nejpozději k roku 1030. Dále jsou předloženy důkazy, že tento příkop byl zhruba v pravém úhlu spojen s dalším příkopem, který je překlenut známým románským mostem. Společně tak vydělovaly jihozápadní část plošiny Vyšehradu, kterou považujeme za ústřední areál. Datování této plochy nejpozději do 11. století potvrzuje existenci přemyslovské rezidence, do níž podle interpretace písemných pramenů přesídlili čeští panovníci z Pražského hradu ve druhé polovině 11. století a setrvali zde do roku 1140.

Klíčová slova: raný středověk, fortifikace, radiouhlíkové datování, akropole, panovnická rezidence



Cizojazyčné resumé:

SVĚTLÍK Ivo, VARADZIN Ladislav
Article on the dating of early medieval moats at Vyšehrad
Archaeological findings play an important role in gaining an idea of the internal structure of early medieval Vyšehrad, whether through new research or the processing of older funds. One of the main starting points for tracing the specific functions of the fortified settlement are the remains of the fortifications that divide the inner area of Vyšehrad. So far, the site has reported a total of four structures regarded with a greater or lesser degree of certainty as the remains of early medieval fortifications. The authors focus on the clear discovery of a moat in front of the Basilica of St. Lawrence, in particular its dating which, based on a radiocarbon analysis published in the article, may be placed at the early Middle Ages. The dating is based on a very well-preserved pine pole found in situ at the bottom of the moat (dendrochronological determination was unfortunately unsuccessful), the cutting of which may be dated to the year 1030 at the latest. Evidence is also presented that shows this moat being connected at roughly a right angle to another moat that was spanned by the known Romanesque bridge. Together, they divided the south-western part of the Vyšehrad plateau, which we consider to be the central area. The dating of this area to no later than the 11th century confirms the existence of a Premyslid residence to where this ruling Czech family relocated from Prague Castle in the second half of the 11th century and remained there until 1140, according to an interpretation of written sources.

Německy
Für eine Vorstellung von der inneren Aufteilung des frühmittelalterlichen Vyšehrad kommt den archäologischen Feststellungen eine Sonderrolle zu, sowohl in Form neuer Untersuchungen als auch durch die Aufarbeitungen älterer Befunde. Einer der wichtigsten Ausgangspunkte für die Verfolgung der spezifischen Funktionen dieser Burgstätte sind die Überreste der Fortifikationen, die ihren Innenraum gliedern. Bislang werden von dieser Lokalität insgesamt vier Objekte genannt, die mit mehr oder weniger hohem Gewissheitsgrad als Überreste von frühmittelalterlichen Fortifikationen gelten. Die Autoren wenden sich dem eindeutigen Fund eines Grabens vor der Basilika des hl. Laurentius und vor allem dessen Datierung zu, die man aufgrund der hier angeführten Radiokarbonanalyse ins Frühmittelalter festsetzen kann. Als Datierungsgrundlage diente ein hervorragend erhaltener Kiefernholzpfahl, der in situ auf der Grabensohle gefunden wurde (eine dendrochronologische Bestimmung ist leider nicht gelungen), dessen Fällung spätestens auf das Jahr 1030 datiert werden kann. Ferner wurden Beweise vorgelegt, dass dieser Graben nahezu rechtwinklig auf einen weiteren Graben stieß, der von der bekannten romanischen Brücke überspannt wird. Gemeinsam haben sie so den Südwestabschnitt der Vyšehrad-Fläche abgegrenzt, die als Herzstück der ganzen Anlage gelten kann. Die spätestmögliche Datierung dieser Fläche ins 11. Jahrhundert bestätigt das Vorhandensein eines Herrschersitzes der Przemysliden, auf den laut Interpretation schriftlicher Quellen die Herrscher Böhmens in der zweiten Hälfte des 11. Jahrhunderts von der Prager Burg hinüberwechselten, um hier bis ins Jahr 1140 zu verbleiben.



Návrat zpět