Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

SKŘIVÁNKOVÁ, Lucie
Nový Barrandov – pokus o panelové město


Zprávy památkové péče 2018/78, číslo: 6, str: 604–615
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7519

Sílící kritika panelových sídlišť vedla v průběhu sedmdesátých let 20. století některé architekty a urbanisty v Československu k hledání jiných cest při navrhování těchto celků. Příkladem je jedno z nejmladších pražských panelových sídlišť Nový Barrandov. Jeho autoři Zdeněk Hölzel a Jan Kerel se pokusili vytvořit prostředí, ve kterém se budou jeho obyvatelé dobře orientovat a budou ho vnímat jako svůj domov. Inspirovali se myšlenkami teoretiků postmoderny, Charlese Jenckse, Kevina Lynche, Léona Kriera a dalších, a pokusili se koncipovat velké panelové sídliště jako tradiční město. Nový Barrandov se v důsledku politických a společenských změn, k nimž došlo po listopadu 1989, nerealizoval celý a při jeho výstavbě docházelo ke změnám v původních plánech, přesto je jako celek považován za výjimečné sídliště s promyšlenou koncepcí a za nejvýraznější příklad uplatnění postmoderny v sídlištní zástavbě v Československu. Nedílnou součástí jednotné koncepce je i promyšlené umístění pěti uměleckých děl spjatých s historií místa do veřejného prostoru sídliště. Jak málo stačí k narušení autorského záměru, ukazuje dodnes nedořešená kauza svévolného odstranění dvou soch z Tilleho náměstí na Novém Barrandově.

Klíčová slova: výstavba panelových sídlišť v Československu – Nový Barrandov – umělecká díla ve veřejném prostoru – postmodernismus – návrat k městské struktuře – genius loci


Návrat zpět