Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

KOUKALOVÁ, Martina
Sekáč Ladislav Machoň (1888–1973)


Zprávy památkové péče 2018/78, číslo: 6, str: 590–603
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7518

Architekt Ladislav Machoň (1888–1973) studoval na pražské technice, ale tamější nepříliš tvůrčí výuka jej přivedla v roce 1909 do ateliéru zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Pracoval nejen na jeho projektech, ale několikrát jej zastupoval i jako dozor na stavbě. Od roku 1914 působil jako šéfarchitekt Právnické fakulty, kterou po Kotěrově smrti postavil (1924–1931). Přestože prováděl i své první zakázky, vlastní ateliér si založil až v roce 1917 a na rozdíl od mnohých jiných se nestihl etablovat před vypuknutím první světové války.
Po vzniku samostatného Československa ještě realizoval menší stavby v duchu kubismu, ale brzy ve výrazu přešel k rondokubismu. V řešení rodinných domů zůstal ještě věrný stylu pozdní moderny se zvýrazněním tektonických prvků. Roku 1923 začal projektovat pro Pardubice a získal také dlouholetou zakázku na přestavbu Klementina pro univerzitní knihovnu.
Kolem poloviny dvacátých let se formy Machoňových staveb inspirovaly neomítaným zdivem a absencí dekoru v holandské modernistické architektuře. Později začal architekt spět k jednoduchému a čistému členění staveb typickému pro purismus.
Funkcionalismus v podání Ladislava Machoně většinou neztratil svou výtvarnost a zůstal tedy oproti mladší generaci ve svém výrazu uměřený. Přestože se na architektových stavbách změnil půdorys, zmenšily se zdi, okna nikdy nevytvořila souvislý pás a ponechala si svou členitost.
Celosvětová hospodářská krize všem výrazně snížila počet zakázek. Ladislav Machoň se stal členem Státní regulační komise, účastnil se soutěží, zasedal v mnoha porotách a realizoval převážně interiéry. V roce 1933 potkal levicovou architektku Augustu Müllerovou, kterou od roku 1936 zaměstnával a jež se po rozvodu v roce 1947 stala jeho druhou manželkou. Během okupace se dvojice podílela na přípravě výstavy Za novou architekturu a rovněž působila v řadě odbojových skupin.
Machoňovo členství ve válečné České národní radě, ale i pozdější politické aktivity a angažmá při obnově stavebnictví pravděpodobně byly jednou z příčin jeho zatčení v roce 1952. Oficiální záminkou se však stala jeho předválečná příslušnost ke svobodnému zednářství a Machoňova snaha o jeho poválečnou obnovu. Proto byl poté ve vykonstruovaném procesu odsouzen za „spojení s protistátním spikleneckým centrem“.
Přestože jej po řadě peripetií v roce 1960 rehabilitovali, musel až do vysokého věku pracovat. Nezařaditelnost jeho tvorby a politické proměny způsobily, že i přes nesmírné množství realizací zůstávalo jeho dílo po léta nezpracováno.


Klíčová slova: Ladislav Machoň – architektura – životopis – Augusta Müllerová – Jan Kotěra (žáci)


Návrat zpět