Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

JESENSKÝ, Vít; BACHTÍK, Jakub
Mladoboleslavský Templ – hodnocení památkového zásahu


Zprávy památkové péče 2018/78, číslo: 6, str: 565–577
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7516

V jádru pozdně středověký palác čp. 102 v Mladé Boleslavi zvaný Templ je významnou památkou, jejíž rozhodující památková obnova proběhla mezi roky 1969 až 1989, respektive po roce 1977, kdy došlo ke zřícení jižních přístavků paláce. V návaznosti na předchozí článek, který podává podrobný přehled o průběhu obnovy, se tato studie zabývá hodnocením samotného památkového zásahu a jeho teoretickým a metodologickým souvislostem. Cílem výzkumu bylo přispět k odpovědi na otázky, které nejsou ryze teoretické, ale mají zásadní význam pro výkon památkové péče jako praktického oboru: Jak je možné hodnotit památkovou akci/zásah, a to především kvalitativně? O kterém zásahu můžeme říci, že byl úspěšný a proč? Jaké jsou charakteristiky památkového zásahu a jaká kritéria jeho kvality a efektivnosti? A jak je zkoumat?
Už z rozboru základní domácí i zahraniční literatury bylo možno konstatovat, že na rozdíl od výzkumu hodnot památek, je hodnocení památkového zásahu nečekaně neřešeným tématem teorie i metodologie památkové péče. Nepočetné texty věnující se koncepci památkového zásahu (doc. Hauserová) se navíc zabývají téměř vždy plánování takových zásahů, nikoliv systematické analýze již uskutečněných akcí.
Ve vstupních tezích výzkumu byl definován účel výzkumu systematického hodnocení zásahu jako rozhodujícího nástroje ovládání praktických postupů památkové péče a potažmo jejích výsledků – stavu památek, souvisejícího kontextu a chování a jednání zapojených osob. Základním východiskem se stal axiologický model vypracovaný již dříve V. Jesenským. V něm je památková péče pojímána jako systematické uskutečňování hodnotového vztahu subjektu a objektu, přičemž je charakterizován šroubovicový proces poznávání znaků na základě předporozumění významům, přisouzení hodnoty – míry významu a jejího uskutečňování – funkci. Rozhodující je odlišení fáze objektivního poznávání a v převaze subjektivního přisouzení hodnoty. Pokusy racionalizovat hodnocení ve formě klasifikace a výpočtů považujeme za problematické, zdůrazňujeme verbální intepretaci. K objektivizaci subjektivního rozhodování navrhujeme komplexnější a strukturované poznání historického artefaktu i procesu hodnocení a intersubjektivní řešení. Důležitým faktorem hodnocení, který je třeba zkoumat a ovlivňovat, je samotný hodnotitel a jeho hodnotový profil.
Samotné hodnocení památkového zásahu, je možné dvěma způsoby: hodnocením výsledku, respektive stavu „před“ a „po“, nebo hodnocením procesu zásahu. Komplexní hodnocení se musí zabývat obojím. Stav (aktuální status) památky lze vyjádřit její památkovou hodnotou, která se po každém zásahu změní. Dobrý zásah je ten, který památkovou hodnotu památky zvyšuje. Ke změně památkové hodnoty dojde pod vlivem změny znaků památky (včetně znaků kontextu), respektive změny hodnotícího subjektu – jeho hodnotového profilu. Komplikovanost postupu hodnocení má příčinu v ne plně objektivní podstatě zjišťovaných vědomostí a ne toliko rozumové poznávací metodě evaluace, v jejím složitém myšlenkovém procesu. Současně je nezbytné si uvědomit, že v případě hodnocení již proběhnuvšího zásahu pracujeme se 3 hodnotovými stadii: při návrhu zásahu, po jeho dokončení a při novém hodnocení v rámci našeho výzkumu. Jako osnovu hodnocení jsme pro náš konkrétní případ sestavili pracovní soustavu významů a s nimi spojených typů dílčích hodnot a znaků. Procesní hodnocení památkového zásahu musí řešit dva úkoly: 1) posouzení, zda byly cíle a prostředky definovány správně a 2) posouzení, zda byly cíle naplněny a prostředky užity adekvátně. Cíl vychází jednak z priorit daných obecnější vizí a konkrétních možností včetně památkové hodnoty památky. Prostředky zde míníme plánování, činnosti (poznávání a dokumentace, údržba a obnova, užívání a prezentace), personálně institucionální a organizační zabezpečení, financování. Hodnocení jejich určení a výběru se musí zaměřit v prvé řadě na jejich soulad s cíli.
Následuje aplikace uvedených tezí na konkrétní hodnocení obnovy Templu v letech 1969–1989 jako památkového zásahu. Je provedeno hodnocení změny dílčích památkových hodnot, do něhož je začleněno i posouzení autenticity a integrity znaků památky. Protože cíle, ale i hodnoty a pochopitelně hodnotový profil navrhovatelů a realizátorů akce, nebyli jimi dříve explicitně vyjádřeny, museli jsme v hodnocení užít jejich určitou rekonstrukci na základě projevů (stav památky, jednání jmenovaných osob). Ve shrnutí hodnocení je připuštěn nedostatek v minimálním vyhodnocení personálně institucionální odpovědnosti za postup i výsledek zásahu.
V kapitole věnující se kritickému vyhodnocení dílčích úkolů a metod výzkumu přiznávají autoři časové i odborné omezení a následné nedostatečně provedené výzkumy ekonomického hodnocení celé akce (potřeba zpracování poměrně širokého kontextu dobového systému dobového socialistického hospodářství a jeho dokladů) i nezpracování hodnocení konkrétních analogických příkladů pro porovnání. Za jeden z nejpodstatnějších nedostatků je však považována značná rezignace na výzkum sociálního faktoru akce, interpretace společenského kontextu, fungování institucí, vztahu uživatelů, návštěvníků, obyvatel k dané památce, jejich hodnotového profilu, emoční vazeb, způsobu užívání atd.
Dosažené výsledky výzkumu jsou odrazem obecnějších limitů domácího rozvoje oboru teorie a metodologie památkové péče, které spočívají mimo jiné v minimalistické badatelské komunitě a tomu odpovídajícímu zázemí.


Klíčová slova: Mladá Boleslav – Templ – dějiny památkové péče – památková hodnota – teorie památkové péče – hodnocení památkových zásahů


Návrat zpět