Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

MATOUŠEK, Václav; BREJCHA, Roman
Milířiště - drobné památky na pálení dřevěného uhlí v našich lesích. Tři příklady z Brdské oblasti


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 5, str: 572–580
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7379

Předmětem práce jsou uhlířské plošiny, relikty pálení dřevěného v historických milířích (obr. 2). Tyto drobné technologické památky jsou nejčastěji dochovány v místech, kde původně vznikaly a sloužily svému účelu – tj. v lesních porostech. Dřevěné uhlí mělo v minulosti mnohostranné využití. Nejčastěji je zmiňováno jako ideální palivo pro metalurgické procesy, protože při tepelném zpracování přechází z paliva do kovové rudy nebo kovu jen minimum nežádoucích příměsí. Dřevěné uhlí se také používalo při výrobě střelného prachu, dále v potravinářské výrobě, při léčebných procesech, nebo jako pomůcka pro výtvarníky („kresba uhlem“). //
Historie vzniku a vývoje pálení dřevěného uhlí začala nepochybně hluboko v pravěku. Nejstarší archeologické doklady karbonizace v uhelných jamách pocházejí ze starší doby železné, z lokality Waschenberg v Rakousku. V díle Pyrotechniam libri X rozlišuje v roce 1540 italský Vannocius Biringucius starší karbonizaci v jamách a mladší technologii v nadzemních milířích. Největší množství písemných pramenů k historii uhlířství však pochází z 18. – 19. století, kdy největší množství dřevěného uhlí spotřebovala velkovýroba a zpracování železa. Úpadek, resp. zánik tradičního pálení dřevěného uhlí, přinesla aplikace a efektivnější technologie pálení koksu v železných pecích. //
V letech 2012–2015 proběhla systematická dokumentace historických uhlířských plošin v blízkosti historických metalurgických center v lesních porostech na Křivoklátsku, v Brdech a na Rakovnicku (obr. 5). Celkem bylo nalezeno a dokumentováno 227 uhlířských plošin. Vysoká hustota plošin ve zvolených lesních úsecích naznačuje, že uhlíři nerespektovali požadavky lesní správy, aby se pokud možno opakovaně vraceli na stále stejná místa a neničili les zakládáním stále nových pracovišť. Velikost plošin se pohybovala v rozmezí 7–11 x 6–9m. To znamená, že na plošinách byly nejčastěji páleny milíře o průměru přibližně 4 m a výšce 2–2,5 m. Na všech lokalitách byly pozorovány plošiny vytvořené na rovném terénu a zahloubené do svahu (obr. 4). V terénu jsou ovšem mnohem výraznější plošiny zapuštěné do svahu. Nejčastějším typem je plošina kruhového půdorysu (obr. 7a). Na všech lokalitách jsou uhlířské plošiny těsně navázány na lesní komunikace. //


Klíčová slova: milířiště – předindustriální proměny krajiny – Brdy

Lokality: Brdy


Návrat zpět