Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

RADOVÁ, Lucie
Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 5, str: 529–534
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7373

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k masivnímu rozvoji chmelařství a největšímu "přetvoření" krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. //
Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. //
Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě. //


Klíčová slova: chmel – chmelnice – sušárna – krajina – sídla


Návrat zpět