Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

ŘÍHOVÁ Vladislava; KŘENKOVÁ Zuzana
Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století – příspěvek k umělecké topografii Moravy


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 3, str: 207–218
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7326

Nejstarší skleněné mozaiky na Moravě najdeme až v samém závěru 19. století. Ačkoliv o jejich vzniku máme jen málo zpráv, můžeme si být téměř jisti, že byly importovány ze zavedené dílny Die Mosaikwerkstätte Albert Neuhauser z Wiltenu u Innsbrucku. Dvě moravské zakázky dodané firmou dotvořily barokní průčelí chrámových budov. Představují ojedinělé příklady v Čechách jinak časté firemní produkce. Starší Immaculata byla v roce 1895 umístěna v průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradě. Mladší mariánská kompozice, dodaná nepochybně toutéž firmou, doplnila v roce 1898 průčelí chrámu v Tuřanech u Brna. Rakouské importy mozaiky můžeme na Moravě sledovat i po roce 1900, jednalo se ale už o díla dodávaná z vídeňského uměleckého okruhu. Snad poprvé se v souvislosti se secesní tvorbou objevují mozaiky jako součást výzdoby architektury Zemského léčebného ústavu v Kroměříži od vídeňského architekta Huberta Gessnera. Klíčovou roli při šíření secesního stylu v Evropě sehrál spolek Vídeňská secese. Stál také u zrodu dílen Wiener Werkstätte, k jejichž okruhu náleží i tvůrci, kteří měli možnost svůj secesní výraz na poli mozaikové tvorby prezentovat při realizacích v moravském prostředí. Do této skupiny náleželi sochař a designér Anton Hanak, autor návrhů mozaik pro vilu rodiny Primavesi v Olomouci, nebo významný mozaikář Leopold Forstner. Jeho ateliér produkoval inovativní kompozice, na jejichž návrzích spolupracovali nejvýznamnější mistři své doby. Několik prací dodal Forstner i na Moravu. Vedle zaniklé mozaiky pro průčelí lékárny U Bílého anděla v Opavě lze zmínit, mozaikový dekor fasády gymnázia v Bruntále nebo výzdobu hrobky rodiny Chiari v Šumperku. Epilogem Forsnerova mozaikového díla je sv. Kryštof, realizovaný v letech 1933 až 1934 na fasádě kostela Božího Těla ve Slavonicích. //
Klíčové postavení v produkci moravských mozaik v počátcích 20. století měla brněnská firma Benedikta Škardy. Podnik založený již v roce 1863 se specializoval především na skleněné výplně do kostelních interiérů a reprezentativních veřejných staveb, v portfoliu se však objevují i práce v mozaice z plochého a štípaného skla. Řada děl firmy vznikla ve spolupráci s architektem Dušanem Jurkovičem. V letech 1905 a 1906 spolupracovali na tvorbě křížové cesty na Hostýně, výzdobě Spolkového domu ve Skalici na Slovensku a Jurkovičovy vily v Brně, v roce 1908 následovala dekorace Škardova brněnského domu budovaného podle Jurkovičova projektu. Všechny jmenované práce byly provedeny mozaikou z plochého skla. Štípaný materiál využil podnik pro náročnou figurální kompozici interiéru Mohyly míru uprostřed Slavkovského bojiště.
Na Moravě najdeme i několik děl od zakladatele první české mozaikářské dílny Viktora Foerstera. Opakovaně jej zde zaměstnával klášter v Nové Říši. V roce 1908 tamní opat Josef Karásek u mozaikáře objednal mozaikové oltářní obrazy pro nově zbudovaný kostel v Rozseči. Následujícího roku pak vzniká dnes nezachovaná mozaika pro novoříšský klášterní kostel. V mozaikách Foerster zpracovával své vlastní návrhy, i kartony jiných tvůrců. Řada děl vešla zejména z těsné spolupráce s benediktinem Pantaleonem Majorem, jehož návrhy Foerster využíval v mnoha variacích. Jedna z verzí podle Majorova kartonu pro českobudějovický kostel Panny Marie Růžencové se tak stala součástí výzdoby vstupu do kostela sv. Máří Magdaleny v Němčicích nad Hanou. Podle vlastního návrhu naopak autor tvořil na Hostýně. Na kompozici do průčelí zdejší poutní baziliky Foerster pracoval od roku 1911. //
Na původní tvorbu brněnských Škardových dílen navázalo několik nových podniků. Technika skleněné mozaiky pro ně byla jen doplňkem činnosti. Škardův dílovedoucí Jan Říha si založil vlastní „umělecký ústav“. Úspěšnější byl pak Otmar Vačkař, který po peripetiích převzal bývalou Škardovu firmu. Jeho nejznámější prací na poli mozaiky byla výzdoba chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci Hejčíně, kam dodal velkoplošnou kompozici do presbytáře. Práce byla zhotovena podle návrhu Jano Köhlera v roce 1932. //
Problematika výzkumu skleněné mozaiky na Moravě je teprve v zárodku. Už teď ale můžeme stanovit některá specifika, která se týkají především používaných technik a materiálů. Vzhledem k silné pozici vitrážistického podniku Benedikta Škardy se zde vyvinula specifická tradice mozaiky z plochého skla. Mozaiky ze štípaného materiálu byly na Moravě až do 50. let 20. století vytvářeny výhradně ze skla importovaného ze zahraničí. Nejstarší mozaiky firmy Mosaikwerkstätte Albert Neuhauser snad mohou být z italského materiálu, případně ze samotné sklářské produkce tyrolské dílny. Viktor Foerster nakupoval sklo v Benátkách a stejný původ má nejspíše i materiál mozaik Eugena Škardy a Otmara Vačkaře. //


Klíčová slova: Mozaika; Leopold Forstner; Viktor Foerster; Benedikt Škarda; Eugen Škarda; Otmar Vačkař; Albert Neuhauser


Návrat zpět