Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

ADAMCOVÁ, Kateřina
Sochy v barokní krajině: panství Jezeří-Nové Sedlo


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 36–46
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7294

Příspěvek se věnuje souboru sochařských děl, která vznikla za posledního člena jezerské rodové větva Lobkowiczů Oldřicha Felixe na počátku 18. století. Podrobně je zde představeno exteriérové sochařské vybavení zámku Jezeří, především monumentální portál s dvojicí Herkulů, který vznikl po požáru zámku roku 1713 a který je téměř soudobou paralelou dvou vynikajících děl v Praze, portálu Clam-Gallasova a Morzinského paláce. Spojení architektury, zámecké zahrady a přírodním okolím a sochařské výzdoby tvořilo mimořádně působivé barokní teatrum přirozeně začleněné do okolní horské krajiny.
Mimořádně pozoruhodnou, ale bohužel zaniklou památkou byla kaple sv. Jana Nepomuckého v Dřínově. Nevelká stavba oválného půdorysu skrývala umělecky i koncepčně výjimečná sochařská díla – oltář tvořený sousoším s apoteózou sv. Jana Nepomuckého a tři kapucínští světci s Pannou Marií a Jezulátkem. Autorem těchto soch zhotovených netypicky z pískovce místo ze dřeva, je Anton Kuen, který se zde jednoznačně představuje jako umělec talentu srovnatelného s M. B. Braunem nebo F. M. Brokoffem. Dřínovská kaple ovšem hrála významnou roli i v rámci širšího krajinného kontextu, byla umístěna v místě křížení cest, které spojovaly Jezeří s Novým Sedlem a Ervěnicemi, přičemž druhý směr byl hlavní spojnicí mezi Jezeřím a Prahou. Hlavní průčelí kaple s latinským votivním nápisem a dvojicí světců-osobních patronů a aliančním erbem bylo jakousi uvítací slavobránou pro všechny, kteří přijížděli na Jezeří ve směru od Prahy.
Významnou roli v rámci svého okolí sehrála také trojice sochařských děl v okolních obcích – sochy světců před kostelem v Holešicích a státue s ochránci proti požáru uprostřed Holešovic a Ervěnic. Zatímco sochy světců před kostelem zaujmou vynikající uměleckou kvalitou, neboť pocházejí opět z ruky sochaře Kuena, Dietzovy statue jsou zajímavé zejména díky celkové koncepci, která monumentalizovaným a významově zdůrazněným architektonizovaný soklem reaguje na nejaktuálnější proměny tohoto typu sochařských děl v Čechách.
Sochařská díla, která na území svého panství během necelých dvou desetiletí rozmístil Oldřich Felix z Lobkowicz, nejen zásadním způsobem proměnila kraj z pohledu duchovního. Hlavní komunikační osa panství byla společně s dalšími významnými sídly tohoto výseku krajiny pod Krušnými horami vztyčením těchto děl sakralizována vztyčením děl, jejichž smyslem bylo ochraňovat toto území a manifestovat osobní úctu majitele k nově se rodícímu světci. Zmíněné projekty tedy spojuje promyšlený ideový program, který je manifestován nejen provedením jednotlivých děl, také jejich záměrným těsným provázáním s danou krajinou.


Klíčová slova: Lobkowiczové – Jezeří – barokní sochařství – Franz Anton Kuen – Jan Adam Dietz – zaniklé památky


Návrat zpět