Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

BALÁŽOVÁ, Barbara
Handštajn pro Josefa II. – na stůl zmenšená industriální krajina středoslovenských báňských měst


Zprávy památkové péče 2017/77, číslo: 1-2, str: 26–35
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7293

V rámci koncepce raně novověké kunstkammer, ve které nejsou objekty umísťované podle typu, ale v síti významů, a ve které nejen malby, sochy, umělecké řemeslo, antické i exotické mince, medaile a cennosti, ale například i zvířata, ovoce, semena, horniny a minerály, hudební nástroje, hodiny a technické instrumenty, reprezentovaly základní kategorie Naturalia, Artificialia, Scientifica a Antiquitatis, byl handštajn ukázkovým příkladem raritního objektu symbolizujícího zvlášť báňské lokality, a to nejen Evropy, ale také jiných častí světa. Primárně byl tedy objektem, který reprezentoval osobitý a tajuplný prostor podzemního světa a přirozeně byl zařazený do sekce přírodnin (Naturalia), srovnatelně však reprezentoval také na stůl zmenšenou industriální báňskou krajinu: tak byly totiž handštajny při různých slavnostních příležitostech i prezentované a aranžované. Z filozofického či konceptuálního hlediska zastupoval v raně novověkém muzeu poznání klasický element Země, handštajn dokonce nereprezentoval pouze Zemi jako takovou, ale především její dobývání a podrobovaní báňskou činností; z hlediska klasické kategorizace kunstkammer Samuela Quiccheberga (1529–1567) by splnil podmínky zejména na zařazení do tzv. prvého oddílu, tj. mezi objekty reprezentující vládce a jeho úspěchy na teritoriích jemu podléhajících. Díky množství písemných pramenů je možné barokní handštajny ze středoslovenských báňských měst vnímat rovněž v kontextu memorabilií: jako prezentace báňské činnosti ve formě vzpomínky či suvenýru z cesty byl dvěma mistry, a to Matthiasem Scarwuthem (1722–1802) a Franzem Xaverem Glantzem (†1772/1774), vytvořen handštajn pro římského krále a budoucího císaře Josefa II. (1741–1790) při příležitosti jeho návštěvy ve středoslovenských báňských městech a objekt přímo edukačně vizualizoval a miniaturizoval v jednom jediném artefaktu celý proces těžby a zpracování rudy postupy aktuálními v roce návštěvy 1764, tzn. zaznamenával uchopení či podrobení krajiny člověkem prostřednictvím theatrum machinarum, pro raně novověkého návštěvníka báňských lokalit napoprvé ohromujícího a vyrážejícího dech.

Klíčová slova: středoslovenská báňská města – Kunstkammer – handštajn – industriální krajina – theatrum machinarum


Návrat zpět