Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

NOVOSAD, Jaroslav; KOMENDOVÁ, Nelly; LANC, Miroslav
Sídlištní architektura 60. a 70. let 20. století ve Zlínském kraji


Zprávy památkové péče 2015/75, číslo: 6, str: 565–574
Rubrika: Materiálie, studie
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7154

Článek popisuje společenské podmínky a důvody, které stály u začátku výstavby moderních panelových sídlišť na území dnešního Zlínského kraje. Popisuje základní politické zadání, kterým bylo usnesení z března 1959 o vybudování 1 200 000 bytů do konce roku 1970 tehdejší vládou, respektive ÚV KSČ. Výstavbu takto velkého počtu bytových jednotek bylo možné uskutečnit pouze za použití nových technologických postupů. Toto zásadní politické zadání od konce 50. let 20. století korespondovalo v řadě měst dnešního Zlínského kraje s rozvojem socialistického průmyslu, jehož základním požadavkem byla nutnost bydlení velkého množství nových pracovních sil pokud možno poblíž stávajících či nově se rozvíjejících průmyslových podniků. K okrajovým jevům té doby patří i oživení zájmu o urbanisticky i architektonicky kvalitní stavbu měst prezentovanými zásadami moderního urbanismu známými jako Athénská charta. Tyto zásady definovaly pojem funkčního města, jehož forma je určována funkcemi bydlení, prací, odpočinku (rekreace) a to vše spojující dopravou.
Příspěvek se dále věnuje detailnější charakteristice výstavby sídlišť ve sledovaném období ve městech Zlín, Uherské Hradiště a Rožnov pod Radhoštěm. Ve Zlíně, kde výstavba částečně navazovala na starší baťovské koncepce, byl jako nejvýznamnější a největší lokalit komplexní bytové výstavby rozpoznán soubor Jižní Svahy, projektovaný Pozemními stavbami Zlín pod vedením architektů J. Gřegorčíka a Š. Zeliny. Základní myšlenka etapovitě budovaného projektu vychází z tradice zahradního města, přičemž působivost uvážlivě komponovaného urbanistického celku podporuje využití tradičního zlínského stavebního materiálu – pálené cihly, resp. obkladu cihelným páskem pro architektonické členění staveb.
Na území Uherského hradiště je ve sledovaném období postaveno sídliště v lokalitách Pod Svahy, Stará Tenice a nejhodnotnější Mojmír II. v lokalitě zvané Štěpnice. V těchto lokalitách probíhala výstavba více méně na zelené louce a předcházela jim ucelená urbanistická studie souboru staveb. Zde byly realizovány nebo aspoň plánovány s ohledem na prostorové možnosti větší sídelní celky. V ostatních případech byla výstavba více či méně limitována starší zástavbou, na kterou navazovala urbanisticky i hmotově.
V Rožnově pod Radhoštěm bylo ve sledovaném období realizováno zejména sídliště 1. máje, které představuje zdařilý příklad urbanistické tvorby 60. a 70. let 20. století. Jedná se nově koncipovaný obytný soubor s dominantami soustředěnými podél ulice 1. máje, která se takto stala hlavní novou reprezentativní přístupovou ulicí od města k novému průmyslovému areálu Tesla. Sídliště bylo vybudováno v již částečně zastavěném území, avšak bez výraznějších demolic a svým umístěním v odsazené lokalitě za řekou negativně neovlivnilo siluetu historického jádra města.
Sídlištní celky v současné době prochází procesem regenerace, který má zlepšit tepelně technické parametry jednotlivých domů i celkový uživatelský komfort parteru pro trávení volného času obyvatel. Současný trend zateplování znamená pro tyto panelové objekty na jednu stranu snižování energetické náročnosti na vytápění bytů, na druhou stranu jsou však tyto úpravy spojeny se změnou vzhledu objektů, která potlačuje původní strukturu i materiálové řešení obvodových plášťů jednotlivých domů. Z pohledu památkové péče je proto možno o památkové ochraně nejhodnotnějších sídlištních celků uvažovat pouze z hlediska urbanistických hodnot těchto souborů, což by v praxi znamenalo ochranu urbanistické struktury, hmotových parametrů bloků a jednotlivých dominant a řešení parteru včetně sídlištní zeleně. Ochrana architektonického a materiálového řešení původních panelových domů je v současné době nereálná.




Přílohy:

Identifikace kulturně historických hodnot a kompozičních jevů krajiny na příkladu krajinné památkové zóny Zahrádecko
Typ souboru: pdf, velikost: 6 MB. [Otevřít]
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/prilohy/126.pdf

Návrat zpět