Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

POPELÁŘOVÁ, Pavla
Hradiště Baba u Hluboké nad Vltavou ve světle leteckého laserového skenování a možnosti využití těchto dat v oblasti památkové péče


Zprávy památkové péče 2015/75, číslo: 6, str: 539–545
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7150

Baba, jednodílné nečleněné hradiště polokruhovitého tvaru, ležící nedaleko města Hluboká nad Vltavou, je ze strany severní, západní a jižní chráněno obloukovitým opevněním skládajícím se ze dvou valů a k nim přimykajících se příkopů (obr. 1, 7). Ze strany východní je pak tato kulturní památka, datovaná do pozdní doby bronzové, chráněna přírodními podmínkami.
Pozornosti zájmu badatelů hradiště neuniklo už v počátcích výzkumu archeologických památek. První výzkumy zde na konci 19. století prováděl J. N. Woldřich, následován dalšími význačnými badateli jako B. Dubský, J. Maličký či J. Poláček. Z těchto aktivit jsou k dispozici dva plány hradiště vyhotovené J. N. Woldřichem v letech 1891–1892 (obr. 2) a B. Dubským v roce 1945 (obr. 3) a taktéž bohatý nálezový inventář, jenž až do nedávna nebyl podrobněji vyhodnocen. O to se postarala dvojice badatelů O. Chvojka a J. John v roce 2005, kteří mimo zpracování veškerého nálezového materiálu z hradiště pocházejícího vytvořili pomocí pozemního měření i první přesný geodetický plán hradiště (obr. 4).
Protože je hradiště, díky nejen výše uvedeným dřívějším aktivitám, poměrně velmi dobře poznáno, v předloženém příspěvku jsme se zaměřili na dvě hlediska. Především byl vyhotoven digitální model reliéfu z dat po robustní filtraci poskytnutých Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (obr. 7), který byl následně srovnán jak se starší literaturou a dokumentací, tak s fotografickou dokumentací a výsledky terénního průzkumu provedeného v květnu roku 2014. Na základě celkového vyhodnocení všech těchto složek byl následně vytvořen plán hradiště se zakreslením nemovitých archeologických reliktů (obr. 8), jakož i starších porušení, která byla způsobena nejrůznějšími vlivy, jak antropogenního (obr. 10–11), tak také neantropogenního původu.
Hradiště se nachází v zalesněném území, a proto není divu, že velká část narušení byla způsobena vlivem špatných povětrnostních podmínek a především následkem nešetrné těžby dřeva (obr. 11). Proto je zde věnována pozornost také obecné problematice památkové péče ve vztahu k památkám nacházejícím se pod příkrovem lesa. Na základě interpretovaného plánu budou pracovníci památkové péče jistě moci lépe vést již při přípravě lesních hospodářských plánů (obr. 6) diskusi s jednotlivými správci lesních pozemků a předem kvalifikovaně vytipovat škodlivé zásahy do autenticky dochované struktury památky.


Klíčová slova: LiDAR, pravěké hradiště, památková ochrana archeologických nalezišť v lesním podrostu



Přílohy:

Hradiště Baba u Hluboké nad Vltavou ve světle leteckého laserového skenování a možnosti využití těchto dat v oblasti památkové péče
Typ souboru: pdf, velikost: 5 MB. [Otevřít]
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/prilohy/122.pdf

Návrat zpět