Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

CEJPOVÁMiroslava; ROHLÍČEK Petr; VÁCALVÍK František R.; ŠEDA Bohdan
Nález, konzervace a prezentace torz stavebních konstrukcí tzv. Nového Města v Litomyšli


Zprávy památkové péče 2015/75, číslo: 6, str: 532–538
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7149

V letech 2012–2013 proběhla „Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli“. Archeologický výzkum proběhl v dubnu 2012 – červnu 2012 (zjišťovací výzkum) a v říjnu 2012 – říjnu 2013 (záchranný výzkum). Regionální muzeum v Litomyšli sídlí v budově bývalého piaristického gymnázia. Plošně byly zkoumány plochy severně a východně od muzea v prostoru zčásti pouze suterénního tzv. vstupního integrovaného objektu. Zkoumaný prostor leží uvnitř původně hrazeného biskupského, později hradního areálu. Zhruba od konce 13. do začátku 15. století do části zkoumaného prostoru zasahoval městský hřbitov. Někdy před rokem 1490 zaujalo tento prostor Nové, jinak Horní Město, založené Bohušem Kostkou z Postupic, dokončené kolem roku 1510. Nové Město zasáhly dva požáry, první v roce 1546, druhý, po kterém již nebylo obnoveno, v roce 1635. Část městiště pak zaujaly budovy piaristického kláštera. Archeologický výzkum objevil mimo jiné i torza domů Nového Města. Nejzachovalejší konstrukce se nacházely v severní části zkoumaného prostoru. Nalezla se zde masivní zeď síly cca 140 cm zděná z lomového kamene na vápennou maltu. Probíhá středem výkopu SSZ – JJV směrem. Na jižní straně se zalamuje západním směrem a za zlomem je otevřena objektem průjezdné brány zachované neúplně v úrovni přízemí. Tato masivní zeď je založena do terénu původně se svažujícího od zámeckého návrší do údolí řeky Loučné. Před zdí na straně dolního města procházela komunikace s valounovou dlažbou. Zeď i brána zřejmě patřily do opevnění Nového Města, je pravděpodobné, že navazovaly na starší opevnění doložené v písemných pramenech. V době života kostkovského Horního města došlo k zásadním úpravám těchto konstrukcí. Hradba i brána byly využity pro nově postavené domy, které měly orientaci kolmo na osu komunikace a průběh hradby. Zdivo těchto objektů spojované jílovou maltou bylo odhaleno na západní straně hradby, kde byl nalezen obytný, původně klenutý vytápěný interiér sousedící s chodbou do sklepa umístěného východně za hradbou. Také přímo u brány byl menší téměř obdélný prostor sousedící s jižním zalomeným úsekem hradby. V souvislosti s výstavbou domů byla hradba na třech místech prolomena, v prostoru sklepů pod základovou spárou podezděna. Rozsah dochování konstrukcí byl tak velký, že odborná komise doporučila jejich zachování a prezentaci. To vedlo ke změně projektové dokumentace. Objevené stavební konstrukce byly podle upraveného projektu zahrnuty do integrovaného vstupního objektu, který vytváří nad nalezištěm jednoduchý obvodový plášť, opatřený hydroizolační a tepelně izolační vrstvou na železobetonové nosné konstrukci. Tvar obvodového pláště umožňuje pohyb osob v nalezišti, ke kterému dochází jen ve výjimečných případech, a prohlídku odhalených nálezů přes prosklené stěny muzea. Zároveň plní funkci nosné konstrukce zpevněného terénu před severovýchodním průčelím historické budovy muzea. Jeho hlavním účelem je zachování stabilních mikroklimatických podmínek v nalezišti. Stavebně technický stav konstrukcí byl po ukončení archeologického výzkumu velmi špatný. Vzhledem k tomu, že běžným návštěvníkům je prostor naleziště prezentován pouze vizuálním kontaktem přes prosklené stěny budovy muzea, bylo možné při konzervaci uplatnit důsledný konzervační princip. Zásahy do poškozených konstrukcí byly minimalizovány na ty úpravy, které vedly k základní stabilizaci částí zdiva v akutním havarijním stavu. V ostatních případech mělo vždy přednost úplné zachování odhalené archeologické situace bez dalších zásahů do torzálního stavu zdiva, úprav povrchů konstrukcí a do jisté míry i do rozsahů a výškových úrovní zásypů. Dozdívky rozpadlých a chybějících částí zdiva, kdy se nedochoval ani původní kámen z havarovaného úseku, byly provedeny pouze v rozsahu nezbytném pro omezení možnosti další destrukce s použitím odlišného materiálu. V průběhu února 2014 se na povrchu zdiva (kamenů i omítek) začaly objevovat šedobílé jemné porosty plísní. Na základě provedených analýz byla provedena sanace fungicidním postřikem na nechlórové bázi a očištěním povrchu a posíleno větrání vnitřních prostor naleziště v ochranném objektu. Po provedeném zákroku se již plísně neobjevily.

Klíčová slova: Nové Město v Litomyšli, záchranný archeologický průzkum, konzervace torz stavebních konstrukcí, prezentace archeologického nálezu



Přílohy:

Nález, konzervace a prezentace torz stavebních konstrukcí tzv. Nového Města v Litomyšli
Typ souboru: pdf, velikost: 3 MB. [Otevřít]
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/prilohy/121.pdf

Návrat zpět