Zprávy památkové péče

Podrobnosti článku

KALINA, Pavel
Memorandum k obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze


Zprávy památkové péče 2015/75, číslo: 3, str: 261–264
Rubrika: In Medias Res
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/clanek-7100

Pražský mariánský sloup musíme vidět v jeho globálním kontextu. Nejstarším sloupem nesoucím sochu Panny Marie byla Colonna della pace u kostela Santa Maria Maggiore v Římě, kterou vztyčil Carlo Maderno pro papeže Pavla V. roku 1614. Římský model po několika desetiletích došel ohlasu ve střední Evropě. V Mnichově nechal mariánský sloup postavit kurfiřt Maxmilián v letech 1637 až 1638. Po bitvě u Jankova (1645) švédská armáda ohrožovala i Vídeň. Císař Ferdinand III. se tehdy rozhodl zasvětit celou zemi Neposkvrněnému Početí Panny Marie a slíbil na její počest postavit ve Vídni sloup po vzoru Mnichova. Pražský mariánský sloup, objednaný rovněž císařem po skončení třicetileté války a odvrácení švédské hrozby, tedy představoval článek v řetězu památníků, jenž překračoval Dunaj i Alpy. Při jeho interpretaci nevystačíme s mechanicky aplikovaným pojmem protireformace – švédská invaze do střední Evropy nebyla dána jen náboženskými motivy. V českém prostředí je silně zažit „materialistický“ přístup k památkové péči, který předem diskvalifikuje rekonstrukce či repliky historických objektů. Původní námitky proti rekonstrukcím byly formulovány ještě v 19. století, a to v reakci na romantické „úpravy“ například středověkých hradů. Rekonstrukce historických objektů jsou nicméně poměrně běžné (mnichovská Rezidence, jež byla těžce poškozena náletem v roce 1944, a samozřejmě další památky poškozené za druhé světové války: v Drážďanech nejen Frauenkirche, ale také Zwinger, Semperova opera, drážďanský zámek). Lze však najít i současnější příklady rekonstrukcí (benátské divadlo Fenice, které znovu postavil Aldo Rossi po požáru v roce 1996). Problém dále může být i to, že od stržení sloupu uplynula již delší doba. V Moskvě byl ovšem znovu postaven nejen mediálně známý Chrám Spasitele, stržený roku 1931, ale také celá řada dalších staveb zničených za vlády bolševiků. Rovněž soulský Gyeongbokgung, palácový komplex zničený během japonské okupace Koreje (1910-1945), je už po řadu let postupně obnovován. Proto není důvod, proč by mariánský sloup jako místo společné paměti neměl být na Staroměstském náměstí replikován.

Klíčová slova: Praha, Panna Marie, Staroměstské náměstí, mariánský sloup, baroko



Přílohy:

Memorandum
Typ souboru: pdf, velikost: 799 KB. [Otevřít]
URL pro citaci: http://zpp.npu.cz/prilohy/187.pdf

Návrat zpět