Zprávy památkové péče

Obsah aktuálního čísla 6/2018

Číslo vyšlo 1. 12. 2018.

Hlavní téma čísla: Architektura a památková péče po druhé světové válce.


Editorial

GORYCZKOVÁ, Naděžda, Editorial. ZPP 2018/78, č. 6, str. 545–545 [DETAIL]

In Medias Res

BACHTÍK, Jakub; JESENSKÝ, Vít; NACHTMANNOVÁ, Alena, Mladoboleslavský Templ – dějiny památkové obnovy. ZPP 2018/78, č. 6, str. 547–564.
Studie se zabývá přípravou a průběhem památkové obnovy tzv. Templu v Mladé Boleslavi, významné středověké palácové stavby v historickém jádru města. Městský palác zvaný Templ vznikl již ve 14 století, historicky určující etapou jeho dějin byl však zejména konec století 15., kdy získal základy stávající podoby a kdy vznikly jeho nejcennější architektonické a umělecké části (sál s žebrovou klenbou v přízemí, portály apod.). Od té doby prošel objekt řadou úprav, mimo jiné po poškození požárem. Nejvýznamnější z nich byla klasicistní, která dávala stavbě ráz ještě hluboko do 20. století. Objekt byl již od konce 19. století považován za významnou mladoboleslavskou památku. V desetiletích po roce 1900 je zde doloženo několik oprav, na které opakovaně přispíval i stát. V roce 1924 Templ odkoupila Náboženská obec Československé církve husitské, která zde zřídila modlitebnu a byt... [DETAIL]
JESENSKÝ, Vít; BACHTÍK, Jakub, Mladoboleslavský Templ – hodnocení památkového zásahu. ZPP 2018/78, č. 6, str. 565–577.
V jádru pozdně středověký palác čp. 102 v Mladé Boleslavi zvaný Templ je významnou památkou, jejíž rozhodující památková obnova proběhla mezi roky 1969 až 1989, respektive po roce 1977, kdy došlo ke zřícení jižních přístavků paláce. V návaznosti na předchozí článek, který podává podrobný přehled o průběhu obnovy, se tato studie zabývá hodnocením samotného památkového zásahu a jeho teoretickým a metodologickým souvislostem. Cílem výzkumu bylo přispět k odpovědi na otázky, které nejsou ryze teoretické, ale mají zásadní význam pro výkon památkové péče jako praktického oboru: Jak je možné hodnotit památkovou akci/zásah, a to především kvalitativně? O kterém zásahu můžeme říci, že byl úspěšný a proč? Jaké jsou charakteristiky památkového zásahu a jaká kritéria jeho kvality a efektivnosti? A jak je zkoumat?
Už z rozboru základní domácí i zahraniční literatury bylo možno konstatovat, že...
[DETAIL]
SCHRÁNILOVÁ, Anna; KRACÍK, Matyáš, Architekt Vratislav Růžička a jeho nejen pražské realizace. ZPP 2018/78, č. 6, str. 578–589.
Článek pojednává o profesní dráze architekta Vratislava Růžičky (1929–1990), která byla výrazně spjata s dvěma institucemi, Krajským projektovým ústavem Praha (KPÚ Praha), kde dlouhá léta působil a v druhé polovině 60. let a v první polovině 70. let byl ředitelem, a Akademií výtvarných umění, kde absolvoval u profesora Jaroslava Fragnera a zejména v závěru života působil jako pedagog.
Početné návrhy a realizace vznikaly jednak v rámci KPÚ (vnitroústavní soutěže v týmu Vlastibor Klimeš, Vratislav Růžička, Milan Vašek), později za spolupráce zejména s Borisem Rákosníkem a Ivou Knappovou, v účasti ve veřejných soutěžích přes architektonickou službu ČFVU (Český fond výtvarných umělců) tým doplňovala architektka Eva Růžičková. Na řadě návrhů manželé Eva a Vratislav Růžičkovi pracovali společně.
Realizace Vratislava Růžičky lze najít na celém území...
[DETAIL]
KOUKALOVÁ, Martina, Sekáč Ladislav Machoň (1888–1973). ZPP 2018/78, č. 6, str. 590–603.
Architekt Ladislav Machoň (1888–1973) studoval na pražské technice, ale tamější nepříliš tvůrčí výuka jej přivedla v roce 1909 do ateliéru zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Pracoval nejen na jeho projektech, ale několikrát jej zastupoval i jako dozor na stavbě. Od roku 1914 působil jako šéfarchitekt Právnické fakulty, kterou po Kotěrově smrti postavil (1924–1931). Přestože prováděl i své první zakázky, vlastní ateliér si založil až v roce 1917 a na rozdíl od mnohých jiných se nestihl etablovat před vypuknutím první světové války.
Po vzniku samostatného Československa ještě realizoval menší stavby v duchu kubismu, ale brzy ve výrazu přešel k rondokubismu. V řešení rodinných domů zůstal ještě věrný stylu pozdní moderny se zvýrazněním tektonických prvků. Roku 1923 začal projektovat pro Pardubice a získal také dlouholetou zakázku na přestavbu Klementina pro univerzitní...
[DETAIL]
SKŘIVÁNKOVÁ, Lucie, Nový Barrandov – pokus o panelové město. ZPP 2018/78, č. 6, str. 604–615.
Sílící kritika panelových sídlišť vedla v průběhu sedmdesátých let 20. století některé architekty a urbanisty v Československu k hledání jiných cest při navrhování těchto celků. Příkladem je jedno z nejmladších pražských panelových sídlišť Nový Barrandov. Jeho autoři Zdeněk Hölzel a Jan Kerel se pokusili vytvořit prostředí, ve kterém se budou jeho obyvatelé dobře orientovat a budou ho vnímat jako svůj domov. Inspirovali se myšlenkami teoretiků postmoderny, Charlese Jenckse, Kevina Lynche, Léona Kriera a dalších, a pokusili se koncipovat velké panelové sídliště jako tradiční město. Nový Barrandov se v důsledku politických a společenských změn, k nimž došlo po listopadu 1989, nerealizoval celý a při jeho výstavbě docházelo ke změnám v původních plánech, přesto je jako celek považován za výjimečné sídliště s promyšlenou koncepcí a za nejvýraznější příklad uplatnění postmoderny v sídlištní... [DETAIL]
VORLÍK, Petr, Poválečné garáže v Čechách mezi plánováním, improvizací a realitou. ZPP 2018/78, č. 6, str. 616–623 [DETAIL]
POPELOVÁ, Lenka; SEDLÁKOVÁ, Radomíra; ŠENBERGER, Tomáš, Typologické proměny v československé architektuře 60. a 70. let. ZPP 2018/78, č. 6, str. 624–638 [DETAIL]

Materiálie, studie

ARIJČUK, Petr, Zapomenuté obrazy římského malíře Ludovica Sterna ve východních Čechách. ZPP 2018/78, č. 6, str. 639–649.
Jedním z nejobdivovanějších a nejčastěji citovaných barokních obrazů Čech se stal zcela jistě obraz Krista na kříži od význačného římského malíře Francesca Trevisaniho, převezený na počátku roku 1722 z Říma do Litomyšle a umístěný na hlavním oltáři tamního nově vystavěného kostela piaristů. V blízkosti Litomyšle a tohoto obdivovaného obrazu zůstával až do nedávné doby opomenutý a odborně nezhodnocený jiný římský import, dva barokní obrazy namalované římským malířem Ludovicem Sternem (1709–1777). Oba tyto obrazy – Apoteóza sv. Mikuláše z Bari a Apoteóza sv. Vojtěcha – přivezené do kostela sv. Mikuláše v obci Čistá na někdejším litomyšlském panství Valdštejnů měl v Římě dle starších zpráv objednat páter Vojtěch Kliczka, tehdejší farář v Čisté. Dle soudobých pramenných záznamů tak učinil během svého pobytu v Římě v jarních měsících roku 1764. Obraz s postavou sv.... [DETAIL]
MACUROVÁ, Zuzana; MÍCHALOVÁ, Zdeňka, Italské barokní veduty v mobiliárním fondu státního zámku Buchlovice. ZPP 2018/78, č. 6, str. 650–656.
Mobiliární fondy NPÚ obsahují rozsáhlý soubor raně novověkých vedut, zejména v médiu kresby a grafiky. Významný konvolut tohoto typu je uložen v grafické sbírce státního zámku Buchlovice. V rámci něj obzvláště vyniká rozsáhlá podsbírka italských grafik z 18. století zachycujících význačná města a umělecké památky Apeninského poloostrova.
Vznik buchlovické grafické sbírky souvisí se sběratelskou aktivitou hraběcí rodiny Berchtoldů, kterým panství patřilo od roku 1800. Prvním majitelem se stal Leopold I. Berchtold (1759–1809). Tento osvícenec, filantrop a cestovatel měl možnost obohatit sbírku během své sedmnáct let trvající cesty, kdy navštívil mnohá kulturní centra Evropy a v řadě z nich i delší dobu pobýval. Největší akvizice jsou spojeny s obdobím druhé poloviny 19. století a prvními dvěma desetiletími 20. století. Zikmund II. (1834–1900), moravský a říšský politik...
[DETAIL]
SOKOL, Petr; WALDMANNOVÁ, Marcela; FOSTER, Linda, Archeologické atlasy památkových objektů. Prostorová identifikace terénních zásahů v památkových areálech. ZPP 2018/78, č. 6, str. 657–665.
Archeologické atlasy představují v rámci památkové péče a archeologie evidenční systém a oborový zdroj informací k jednotlivým památkovým objektům/areálům. Vycházejí z dlouhodobě vnímaných potřeb ucelení a syntézy prostorových a časových dat v prostředí GIS týkajících se zásahů do terénu. Účelem atlasů je především prostorová identifikace veškerých dohledatelných zásahů zpětně do minulosti a jejich charakteristika. Výsledkem je přehled z pohledu archeologie narušených, zničených a zachovaných ploch historických terénů v rámci jednotlivých památkových objektů včetně časových a dalších základních údajů k těmto zásahům, tedy zmapování archeologického potenciálu terénu. Atlasy se skládají ze dvou částí: textové, jejímž jádrem je katalog zásahů, a mapové. Atlasy lze využívat jako podklad při přípravě projektů týkajících se památkového objektu a k plánování archeologických... [DETAIL]
HAVLŮJOVÁ, Hana; REZKOVÁ PŘIBYLOVÁ, Naděžda; CHARVÁTOVÁ, Kateřina; INDROVÁ, Martina, Nové přístupy k živému zprostředkování památek: výklad, prezentace, nebo interpretace?. ZPP 2018/78, č. 6, str. 666–672 [DETAIL]

Různé

MENCL, Václav, Výtvarný smysl pražského souměstí. ZPP 2018/78, č. 6, str. 673–674 [DETAIL]
BENEŠOVSKÁ, Klára, Ke stati Václava Mencla Výtvarný smysl pražského souměstí. ZPP 2018/78, č. 6, str. 675–677 [DETAIL]
KOUKALOVÁ, Šárka, Architekti beze jména. Rozhovor s architektem Jiřím Vahalou o vězních tzv. Basaprojektu na Pankráci. ZPP 2018/78, č. 6, str. 677–680 [DETAIL]
KOUKALOVÁ, Šárka, Rekreační středisko „Orlík“ ve Vystrkově pro představitele vlády a ÚV KSČ. ZPP 2018/78, č. 6, str. 681–684 [DETAIL]
CHATRNÝ, Jindřich, Bedřich Rozhnal (1902-1984). ZPP 2018/78, č. 6, str. 684–685 [DETAIL]
JESENSKÝ, Vít; BACHTÍK, Jakub, „Bylo to boj o každý dům“. Rozhovor s Vojtěchem Láskou o obnově Templu a památkové péči v 70. letech minulého století. ZPP 2018/78, č. 6, str. 686–692 [DETAIL]
MUCHKA, Ivan P., 10. výročí prohlášení šesti meziválečných sídlišť v Berlíně za památku UNESCO. ZPP 2018/78, č. 6, str. 692–695 [DETAIL]
TOMÁŠEK, Martin, Archeologický pramen. Několik poznámek k archeologickým atlasům. ZPP 2018/78, č. 6, str. 695–697 [DETAIL]
JOHANIDESOVÁ, Tereza, Dobroslava a Václav Menclovi z pohledu písemných pramenů. ZPP 2018/78, č. 6, str. 697–698 [DETAIL]
KAUCKÁ, Kristýna, Křivoklátsko mezi dvěma světy, 21.-22.6.2018. ZPP 2018/78, č. 6, str. 698 [DETAIL]

Recenze, bibliografie

ŘEPKOVÁ, Hana, Paneláci. ZPP 2018/78, č. 6, str. 698–703 [DETAIL]
VYTLAČIL, Lukáš M., Poslední svazek série Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Severní Čechy. ZPP 2018/78, č. 6, str. 703–704 [DETAIL]
VAŇKOVÁ, Michaela, Obsah a rejstřík časopisu ZPP, ročník 78, 2018. ZPP 2018/78, č. 6, str. 712–719 [DETAIL]